This error message is only visible to WordPress admins

Error: No feed with the ID 1 found.

Please go to the Instagram Feed settings page to create a feed.

Láska a přikázání

Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle velikonoční | 21. května 2017

„Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy: Ducha pravdy.“

Ježíš v dnešním evangeliu hovoří o lásce. A spojuje ji se zachováváním jeho přikázání. Někdy se to lidem nelíbí a říkají: „Proč nestačí jen milovat, proč se k tomu musí plnit nějaké obtížné úkoly a přikázání? Kdyby Bůh nebyl tak náročný, jistě by ho více lidí milovalo.“

Námitku nám vysvětlí následující příběh: Přivedli šlechtického synka. Prý je celý nešťastný, nespokojený, má záchvaty vzteku, asi ho posedl nějaký zlý duch. Ať mu mniši pomohou a osvobodí ho. Přijali ho tedy do kláštera a po pár dnech měli pocit, že se klášter změnil v peklo. Kam šlechtický syn vkročil, tam se ztratil pokoj a klid, a začaly sváry a hádky. Po týdnu přišli mniši za opatem a prosili, aby zasáhl a zlého ducha z mladíka vyhnal. Opat smutně pokrčil rameny: „Tady nejde o působení démona.“ „Ne? A co mu tedy je?“ divili se mniši. „Ten chlapec je nešťastný, protože ho rodiče nenaučili milovat,“ odpověděl opat. „To není možné,“ vydechli mniši, „vždyť ho měli doma tak rádi. Mohl jíst vše, co si přál, nemusel pracovat, byl obklopen pohodlím, koupili mu vše, na co si vzpomněl. Starali se o něj dnem i nocí.“ „Tak, tak,“ pravil opat, „tak dlouho se s ním mazlili, až ho dočista zkazili. Nevedli ho k práci, pokoře, obětavosti, úctě ani ohleduplnosti. Nenaučili ho, jak se miluje, a proto je teď nešťastný. Není zbytí, milí bratři, nezbývá než ho učit žít, jak se patří.“ Bratři pokývali hlavou, ale opat ještě neskončil a dodal: „Ale nenechte se přitom strhnout hněvem, který jeho nezralé chování probouzí. Pravidla a příkazy uplatňované bez lásky jsou stejně zhoubné jako láska uplatňovaná bez pravidel a příkazů.“

Láska (k Bohu i k lidem) není jen slastný pocit. Je vždy spojená s obětí. Láska bez pravidel, je jako loďka bez vesel. Nikdy nedopluje k žádoucímu cíli. Evangelium nám ukazuje jasný postup, jak toho v životě dosáhnout. Nejprve je třeba Ježíše milovat. Pokud ho milujeme, nosíme jeho slovo ve svém srdci. Už nám tedy není zatěžko mu naslouchat a vykonat to, co od nás žádá. Vždyť na to nejsme sami. Posílá nám na pomoc Ducha Svatého. On v nás pak nechává lásku rozhořet, on nás vede k plnění Božích přikázání a dává nám k tomu sílu. Ale je třeba se mu otevřít, dát mu prostor.

Člověk, který se naučí žít v souladu s Božím zákonem, je nakonec spokojený a šťastný. Jeho život je jako krásně rozkvetlá zahrada uspořádaná podle plánu geniálního umělce. Kam vkročí, přináší s sebou kousek ráje. Tento ráj je pak odměnou nejen pro nás, ale také povzbuzením pro všechny, se kterými žijeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *