This error message is only visible to WordPress admins

Error: No feed with the ID 1 found.

Please go to the Instagram Feed settings page to create a feed.

Nebe

Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle velikonoční | 21. dubna 2013

Když se řekne nebe, myslí se tím v křesťanství stav nebo místo kde dlí Bůh, andělé, svatí, kde je radost, láska a štěstí. Je to cíl veškerého našeho snažení. Tak nám to říká katechismus. Na nebe se máme těšit.

Těšíme se na nebe? V běžném každodenním životě nad touto otázkou nepřemýšlíme. Máme jiné starosti a radosti než nebe. Když už se nás někdo zeptá, spíš než radost, pociťujeme z nebe rozpaky. Jaké to tam bude? A hlavně: Co tam budeme dělat? Odpověď, že budeme blaženě patřit na Boha a radovat se z Ježíše Krista, mnohé neuspokojí. Pro lidi žijící ve víru světa je přitažlivější muslimská verze, kde se mohou těšit na „ženy, víno a zpěv“.  Jde o jakousi projekci toho, po čem může pozemšťan toužit. Jenže v katechismu stojí: „Nebe je jediným, nekonečným okamžikem lásky. Nic už nás neodloučí od Boha, kterého naše duše miluje a kterého po celý život hledala. Společně se všemi anděly a svatými se vždycky můžeme radovat z Boha a s ním“ (YouCat 158). Na takové nebe se může opravdu těšit jen člověk, který prohloubil svou víru až do tajemství mystiky.

n_138

Možná že v této chvíli máte pocit, že se nás tato věc netýká. Řekneme: „Já nejsem žádný mystik a nikdy se jím ani nestanu…“ Zde je potřeba říci, že mystici žijí mezi námi, a není tak těžké se k nim připojit. Mystika je náboženská praxe, která odpoutává od smyslového vnímání, rušivých představ, a směřuje k setkání, sjednocení či splynutí s Bohem. Mystikem se může stát každý, kdo se ztiší, aby mohl vnímat Boha. Vypnout v pravý čas televizi, rádio, počítač, zavřít se do své komůrky a zapnout srdce, rozum a vůli a obrátit je k tajemství živého Boha. Vstoupit každý den alespoň na chvíli do intenzivní modlitby. To je cesta k mystice. Komu se to podaří? Tomu kdo opravdu chce.

Nejvíce takovýchto mystiků nacházím mezi nemocnými. V jejich stáří a nemoci je už netěší a nerozptylují světské radosti. Jsou ponořeni do modlitby, a když jim podám svaté přijímání, rozhostí se na jejich tváři úsměv a oni jsou šťastní. Kdo je takto připraven Ježíše přijmout, je schopen zakusit opravdové štěstí. Můžeme říci, že už zde na zemi zakoušejí kousek krásy nebe. Na tom není nic těžkého, fantastického, nepochopitelného.

Na závěr chci popřát nám všem, abychom se nebáli vznešených a vysokých cílů, abychom se nebáli usilovat o nebe. Ono není daleko ani vysoko. Je nám blízko, je od nás ve vzdálenosti jedné upřímně prožité modlitby.

One Response to Nebe

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *