Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Světlo spásy, olej víry

Text k zamyšlení u příležitosti 32. neděle v mezidobí (Mt 25,1-13) | 12. listopadu 2017

Na začátku Lukášova evangelia nacházíme Simeonovo kantikum. Tento stařec vezme nedávno narozeného Ježíše do náruče a děkuje Bohu:

„Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť mé oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům, a k slávě tvého izraelského lidu.“

„Nyní mohu odejít v pokoji, neboť jsem spatřil spásu, světlo, Ježíše Krista.“ Toto vyznání prorockého starce nám pomůže pochopit dnešní evangelium. Hovoří se v něm o pannách s lampami, světle a oleji. Co tyto symboly znamenají?

Panny jsou symbolem nás, křesťanů. Při křtu jsme očištěni z hříchů a jsme pozváni k věčnému životu v nebi. Dostáváme hořící svíci a slyšíme výzvu: „Církev od vás s důvěrou očekává, že budete světlo Kristovo opatrovat…“ Evangelium tedy hovoří o nás a našem úkolu opatrovat světlo, které patří ženichovi Ježíši Kristu.

Co je to ono světlo Kristovo a proč je tak důležité? Na svatbu se vchází s radostí. O radosti se říká, že z lidí vyzařuje. Tuto radost nám dává vědomí, že jsme spasení. To je naše světlo. Ať se děje, co se děje, vím že patřím Bohu a mám u něho své pevné místo. Moc nad tím asi nepřemýšlíme, ale když si uvědomíme, že už teď jsme spasení, že máme v nebi připravené místo, je to krásné radostné pomyšlení, které má rozjasnit naši tvář. Dá se přirovnat k radosti studenta, kterému přišlo oznámení, že ho přijali na vytouženou školu. Ještě tam není, ale počítají s ním, má tam místo a, když si to sám nepokazí, bude tam studovat.

Olejem, který v nás toto vědomí živí, je víra, která je živým, žitým a láskyplným vztahem. Evangelium nám říká, že tento olej se dá získat u prodavačů. A to přináší otázku: „Copak se dá víra koupit?“ Svým způsobem. Platí se za ni časem a námahou, kterou věnujeme vzdělávání, poznávání Boha a modlitbě. Platí se za ní věrností, se kterou jednáme podle Božího zákona, a to zvláště ve chvílích, kdy to není snadné a je třeba i něco pro Boha obětovat. Evangelium nám říká, že se o tento olej nedá rozdělit. Když se Bohu každodenně nabízíme, on nás může obdarovat a rozvíjet naše přátelství. A vztah s Bohem nejde „nakoupit“ na poslední chvíli, ani ho polovinu „odlít“ někomu jinému.

Mnozí mají zkušenost, že když učiní odvážné rozhodnutí, když dají přednost tomu, co od nás očekává Bůh, dostanou od Boha mnohonásobně víc. Říkají nejedni rodiče: „Máme několik dětí, všechny máme rádi, i když je každé jiné. Ale nejveselejší a nejmilejší povahu má to, které jsme neplánovali a přijali ho jako dar od Pána Boha. Nebo jiní se dělí o zkušenost, že když podpoří nějakým způsobem potřebné, obratem se jim to vrátí. Když se ptali jednoho kněze, jestli je těžké sepsat kázání, odpověděl: „Jak kdy. Někdy je to náročné, ale jsou chvíle, kdy to jde skoro samo. A to zvláště tehdy, když se člověk zřekne třeba nějaké zábavy a dá přednost Božímu dílu.“ Tolik zkušenosti, kdy naše víra může růst.

Jsme lidmi, kteří byli křtem pozváni k věčnému životu s Bohem (panny). Má z nás vyzařovat radost z vědomí, že s námi Bůh počítá, že jsme spaseni (světlo). Toto světlo pak živí víra, která je každodenně utvářeným a upevňovaným vztahem s tímto milujícím Bohem (olej).

405 Total Views 2 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *