Zahajujeme Rok eucharistie
První nedělí adventní vstupujeme do nového liturgického roku. Tím zahajujeme i Rok eucharistie. Zde přinášíme k zamyšlení celý pastýřský list našeho otce arcibiskupa.
Drazí bratři a sestry, právě jsme ukončili druhý rok přípravy na Cyrilometodějské jubileum, kdy jsme se častěji vraceli k myšlenkám na svátost biřmování. Zároveň jsme zaznamenali některé plody Roku křtu, protože v tomto roce významně stoupl počet dospělých, kteří přijali křest, ale také počet dospělých různého věku, včetně seniorů, kteří přijali svátost biřmování. V některých farnostech je vidět oživení právě skrze tyto nově zapojené lidi do živého společenství církve.
Slavení liturgie Církve – Kristovo kněžství a všeobecné kněžství
Text k zamyšlení u příležitosti 29. neděle v mezidobí | 21. října 2012
V jednom království vyhlásili zvláštní ples. Kdo se na něm bude nejvíce podobat králi, bude moci zůstat v jeho paláci tak dlouho, jak si bude přát. Zájem lidu byl veliký. Všichni začali shánět šaty, vytvářet masky a zdobit se šperky, o kterých věděli, že je král používá. Přišel slavnostní večer a sál byl plný hostí, jež se podobali jako vejce vejci. Měli na sobě královské šaty, masky, šperky a pohybovali se vznešeně po parketu. Mezi nimi se proplétal i nenápadný sluha. Tu otevřel dveře, tu podal pokrm, dolil číši, vždy se uklonil a hezky pozdravil. Celý příspěvek
S lhostejností nebo z povinnosti
Zde uvedený článek vyšel ve farním časopise Jákob – prázdninové vydání 2011. Jelikož jde o aktuální téma, nabízíme jej k zamyšlení i na tomto místě.
Bývalo zvykem, že před pohřbem přicházeli pozůstalí, aby se smířili kvůli matce, některému z prarodičů… s Bohem. Z nejrůznějších příčin však tato praxe opadá a pozůstalí jen přihlížejí bez větší účasti samotnému pohřbu. Co s tím? Zpovídat se proto, že se to před pohřbem dělá nebo to lhostejně vynechat? Chyba by byla v obou případech. Je špatně něco dělat kvůli okolí, jen proto, abych vypadal dobře u druhých a je ještě horší přistoupit k tak velkým věcem lhostejně – nepřijat svátosti vůbec.
Liturgické slavení Eucharistie
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Těla a Krve Páně | 7. června 2012
Liturgie je slavení, kdy se společně obracíme k Bohu, abychom ho prosili a děkovali mu. Tímto slavením může být jakákoli společná modlitba, udělování svátostí, ale vrcholem liturgického slavení je mše svatá. Ta má již od počátku základní linii, která zůstala beze změn až do dnešní doby. Tvoří ji shromáždění se, bohoslužba slova se čteními, homilií a přímluvami a eucharistická bohoslužba s předkládáním chleba a vína, s proměňováním a s přijímáním.
Udílení svátostí nemocným
Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle velikonoční | 6. května 2012
Komu je určena svátost nemocných? Svátost nemocných může přijmout každý věřící člověk, který se ocitá v kritickém zdravotním stavu či situaci, který se chystá na operaci nebo který trpí dlouhodobým onemocněním. Jak se slaví svátost pomazání nemocných? Podstatou obřadu této svátosti je modlitba spojená s pomazáním čela a rukou nemocného posvěceným olejem. Jaké účinky má svátost nemocných? Svátost nemocných uděluje útěchu, pokoj a sílu a nemocného v jeho nouzi a utrpení spojuje hlubokým poutem s Kristem. Vždyť náš Pán sám na svém těle prožil náš strach a úzkosti i naše bolesti. Viz Youcat 243 – 245.
Adorační den 2012
Všichni jste srdečně zváni k prožití Adoračního dne naší farnosti.
V neděli 1. dubna 2012 se připojíme k nepřetržité adoraci, která probíhá v jednotlivých farnostech olomoucké arcidiecéze po celý rok.
Tento den je také dnem modliteb a obětí za kněžský seminář.
Láska k sobě
Text k zamyšlení u příležitosti 26. neděle v mezidobí | 25. září 2011
Správně sebe miluje ten, kdo spravedlivě dbá o své tělo. To pomáhá duši dosáhnout poslední cíl. Tělem nepohrdáme, ale ani je nerozmazlujeme. Bůh nám dal dar života, abychom mohli splnit poslání, ke kterému nás na svět poslal. Máme dbát o fyzické, psychické i duchovní zdraví. K životu proto patří ve správné míře práce i odpočinek. Tělo má být dobrý sluha, ale ne pán našeho života.
Nové komentáře