This error message is only visible to WordPress admins

Error: No feed with the ID 1 found.

Please go to the Instagram Feed settings page to create a feed.

Zločin a pokání

Text k zamyšlení u příležitosti 11. neděle v mezidobí | 16. června 2013

Ruský spisovatel F. M. Dostojevskij napsal poutavý román Zločin a trest. Líčí v něm příběh mladého muže, který zavraždil lichvářku, které dlužil větší sumu peněz. Líčí nejen jeho zločin, ale i výčitky svědomí, které ho po činu pronásledovaly. Pokoje nakonec dosáhl tím, že se přiznal a podstoupil trest. Proto název románu Zločin a trest. Dnešní čtení bychom mohli nadepsat podobně, ale místo Zločin a trest bychom mohli napsat Zločin a pokání. V prvním čtení se setkáváme s králem Davidem. Tento král, který kdysi hrdinně přemohl Filišťana Goliáše, který se z pastýře vypracoval na krále, když se octnul na vrcholu moci, spáchal otřesný zločin: dopustil se nejen cizoložství s manželkou bojovníka Uriáše, ale když se mu nepodařilo svůj hřích utajit, nařídil Uriáš v boji zradit a nechat padnout. Před Davida předstoupil prorok Nátan, který ho příběhem přiměl k pochopení své viny. Pohrozil mu Božím trestem. David svou vinu uznal a Nátan mu sdělil, že mu Bůh odpouští a že nezemře.

V evangeliu jsme slyšeli o kající ženě, která Pánu omývala nohy svými slzami a utírala je svými vlasy. Pán její kajícnost odměnil slovy: „Jsou ti odpuštěny hříchy. Tvá víra tě spasila. Jdi v pokoji.“

Obě hlavní postavy dnešních čtení jsou kajícníci – král David a hříšná žena. Každý je jiný, ale něco mají společné. Je to hřích, vina, lítost, odpuštění. Obě postavy spáchaly hřích: David spáchal těžký zločin, viny té ženy nejsou blíže uvedeny. U obou se dostavila lítost. Lítost je podmínkou odpuštění. Víme, že platí zásada: bez lítosti není odpuštění. Vidíme však i rozdíl mezi postojem Davida a té ženy. David lituje, až když slyší Nátanovu výtku a o Božích trestech. Motiv jeho lítosti je strach z trestu. Ale i v této jeho nedokonalé lítosti bylo přítomno jádro vyšší lítosti. Nátanův příběh o bohatém muži, chudákovi a jeho ovečce v něm probudil také ošklivost nad tím, co sám spáchal. Litoval nejen proto, že zasloužil Boží trest, ale i díky poznání ošklivosti svého hříchu. A to mu přineslo odpuštění.

Žena v evangeliu ztělesňuje lítost dokonalou. Ta nelituje kvůli trestům, ale klečí u Ježíšových nohou a pláče. Jejím motivem je láska. Poznává v Ježíšovi Boží dobrotu a ve světle této dobroty poznává svou vinu. Nemyslí již na sebe, ale na to, jak moc se vzdálila od toho, co hlásají Ježíšova slova.

Oba – David i hříšnice – dosáhli odpuštění, ale je mezi nimi jakýsi rozdíl. Davidovi je přislíbeno, že nezemře, tedy že nebude zavržen. žena obdržela mnohem víc: „Tvá víra tě spasila. Jdi v pokoji.“ Pokoj je plnost dobra. Je jí odpuštěno mnoho, protože mnoho miluje.

Je tady však ještě jeden člověk – farizej. Ten se nade vším pohoršoval. I jemu se musíme dnes věnovat. Co to bylo za člověka. To nebyl hříšník, byl to solidní muž, občansky bezúhonný, své náboženské povinnosti si plnil svědomitě. Přesto vše směřuje v jeho neprospěch. Pán Ježíš mu vytýká nedostatek lásky. Ne pro ty drobnosti, že Ježíše nepřivítal, ale pro studené srdce. Což je důkaz jeho pýchy. Tato pýcha způsobovala přesvědčení o vlastní bezúhonnosti. Nepotřeboval odpuštění. A z tohoto úhlu viděl i ostatní lidi.

n_148

Nyní je třeba nastavit si zrcadlo, tyto tři postavy promítnout na sebe. Komu se podobám nejvíce? Davidovi, který je proniknut strachem z Božího trestu, či kající ženě se zkroušeným, ale milujícím srdcem nebo farizeovi, který nepotřebuje odpuštění? Třetí varianta je velmi moderní. Přesvědčení, že hřích není. O to je nebezpečnější. Prosme dnes o milost pravé lítosti. Pro začátek alespoň té davidovské. Vydejme se na cestu, aby náš život byl postupně stále více otevřen Božímu odpuštění a tím i daru vnitřního pokoje.

Malé dítě se dobývá do zpovědnice. Maminka se ho tedy ptá: „Proč tam chceš jít?“ a ono odpovídá: „Chci vědět, co se tam děje. Protože když tam někdo jde, je smutný, ale když vychází ven tak se usmívá.“ Kéž nám v našem lidském snažení nikdy nechybí tato Boží radost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *