Boží slovo v liturgii

Text k zamyšlení u příležitosti 28. neděle v mezidobí | 14. září 2012

V talmudu se o Božím slovu vypráví jeden hezký příběh:

Do jednoho města přišel neznámý muž. I ptali se ho občané kdo je a odkud přichází. „Jsem Rabi ben Kisma a přicházím z velkého města mudrců a znalců Tóry.“ Tu se ho zeptali: „A co je to ta Tóra?“ On odpověděl: „Tóra je Boží láska, moudrost a řád (Boží zákon), které nám Bůh zjevuje skrze knihy Písma svatého.“ Když viděli, že je to věhlasný mudrc, prosili: „Rabi, nechtěl bys bydlet s námi, v našem městě? Dali bychom ti tisíckrát tisíc zlatých dinárů a vzácné kameny a perly.“ On odpověděl: „I kdybyste mi dali všechno stříbro a zlato světa, nežil bych jinde, než na místě, kde se čte, studuje a rozjímá Tóra (Boží zákon).“ „A proč?“ divili se lidé. „Protože v hodině odchodu člověka z tohoto světa ho nedoprovází ani stříbro, ani zlato, ani vzácné kameny, ale pouze Tóra a dobré skutky.“

Příběh vystihuje, v jaké úctě měli židé moudrost Písma svatého. Aby ji mohli získat, neváhali se vzdát pozemského blahobytu. Věděli, že dobré skutky a Boží slovo jim budou útěchou a posilou ve chvíli, kdy se odchází na věčnost.

Dnešní téma nás volá, abychom si položili otázku: „Vážím si Božího slova? Myslím na to, že když se čte Písmo svaté, tak mluví sám Bůh? Jsem ochoten se ztišit, opustit hluk světa a naslouchat jeho slovům, příběhům, vyznáním, varováním, napomenutím, jeho moudrosti? Dávám v kostele pozor?“

Rabín v příběhu by studium Písma nevyměnil za žádné poklady světa. Chtěl žít jen tam, kde se tomuto studiu mohl věnovat. Dnes máme situaci snadnější. Můžeme bydlet kdekoli, stačí, když se dostaneme v neděli na mši svatou. Obrazně můžeme říci, že mše svatá je domovem Božího slova. Při ní se Písmo svaté slavnostním způsobem čte, studuje se a rozjímá. A nám stačí přijít a otevřít se pokladům, které jsou pro nás v Bohoslužbě slova připraveny. Važme si tohoto daru. Kéž zrna Božího slova, rozsévaná při mši svaté padají do připravené půdy našeho srdce a přinášejí hojný užitek.