Co vyplývá z víry v jediného Boha

Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle postní | 27. března 2011

V jednom městě měli židé spravedlivého, ale také velmi přísného římského prefekta. Proslýchalo se o něm, že v římské bohy nevěří a hledá, která víra je pravá. Říkali si: „Kdybychom ho získali pro svou víru, měli bychom u něj dobré zastání.“ I vyslali k němu svého rabího, aby s ním promluvil.

Prefekt ho přijal a rabi se ujal slova: „Proč vy Římané neopustíte falešné bohy a nevěříte v jediného pravého Boha, který je milujícím Otcem svých dětí? Prefekt se zamyslel a odpověděl: „Každý den sem přichází lidé vašeho náboženství, stěžují si jeden na druhého, vznášejí žaloby a žádají tresty. Kdyby byl váš bůh jediná pravda, tak byste se domluvili, kdyby byl láska, tak byste si odpouštěli a kdyby byl skutečně jeden, drželi byste pohromadě a nežalovali na sebe.“

Rabi pokorně sklonil hlavu a povzdechl si: „Co říkáš, je pravda, ale svědčí to pro Boha a ne proti němu. Bůh je pravda a díky tomu vidíme hřích, pohříchu však jen na druhých lidech. Jeho láska vyniká tím, že má s námi trpělivost, i když si ji pro své činy nezasloužíme. Je jediný, pravý a živý, protože bez něj bychom už dávno zanikli v rozptýlení.“ Nato se prefekt zeptal: „Jak je tedy možné, že vedete tak špatný život, když máte tak dobrého Boha?“ „Protože jsme se narodili daleko od něho a náš život je návratem, často velmi pomalým návratem, do jeho blízkosti. A přitom jen ten, kdo je mu blízko, může se mu začít podobat.“

Aby naše vyznávání víry bylo pravdivé, aby nás víra proměňovala, abychom se Bohu podobali, musíme k němu kráčet.

Prvním krokem na této cestě je poznávání Boha. To, co o něm víme, je pak třeba žít. A toto zakoušení Boží lásky, jeho odpuštění a uzdravení, je druhým krokem. Jako má dítě radost ze svých prvních krůčků, je šťastný i člověk, který poznává Boha a dělá, co mu Bůh radí. Pokud jsme udělali první dva kroky, dostaví se touha Bohu děkovat a chválit ho. A to je třetí krok. Ten nám dá poznat, že jsme již první dva kroky zvládli.

Pane, dej, ať se ti krůček po krůčku přibližujeme. Čím jsme blíže k tobě, tím budeme blíž i sobě navzájem.