Do vztahu krok za krokem

Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle postní (Lk 9,28b-36) | 17. března 2019

Při táboření v lese si děti udělaly jednoduchou houpačku. Byla to deska, uprostřed podepřená pařezem. Párkrát se na ni zhouply, a pak je to přestalo bavit. Vymyslely si tedy novou hru. Stouply si na konce desky a našlapovaly směrem k sobě tak, aby konce houpačky byly stále ve vzduchu. Bylo to těžké. Děti musely udržet rovnováhu a velmi opatrně, krok za krokem postupovat směrem k sobě. Když jeden udělal krok na jedné straně, musel na to druhý opatrně odpovědět svým krokem na straně druhé. Dvojice, které se podařilo dojít až do středu a tam se obejmout, vyhrála.

Proč to říkám? Tato hra na procvičení obratnosti a spolupráce je hezkým obrazem budování vztahů. Pokud má být vztah mezi dvěma lidmi rovnocenný a vyvážený, je potřeba, aby se k sobě lidé krok za krokem přibližovali. Já dám nějaký podnět, druhý mi na to odpoví, já na jeho odpověď navážu, a tak to jde dál. Tak funguje přátelství, tak fungují vztahy mezi lidmi. ‚A tak je to i mezi člověkem a Bohem‘.

Dnešní evangelium vypráví o proměnění na hoře. Je to Ježíšova odpověď na události, o kterých čteme v evangeliu o pár řádků dříve. Učedníci nejprve viděli Ježíšovy zázraky a odpověděli na ně tím, že přijali poslání žít podle jeho příkladu. Když se jim to dařilo a jsou z toho nadšení, následuje další krok. Rozhovor, kdy se Ježíš ptá: „Za koho mne pokládáte?“ a Petr mu řekne: „Za Božího Mesiáše“ (Lk 9,20). A na toto vyznání odpovídá Ježíš svým proměněním na hoře Tábor. Co Petr vyznal, najednou na vlastní oči vidí a na vlastní uši slyší. Krok za krokem se zde rozvíjí a prohlubuje vztah víry.

Když čteme příběh o hoře Proměnění, tak nám říká: Podívej, co je i pro tebe připraveno. Jestli se chceš stát i ty účastníkem podobných velikých zázraků, vydej se na cestu budování vztahu s Ježíšem. Krok za krokem se nech vést tak, jako se nechali vést apoštolové. Poznávej ho a jednej podle jeho příkladu, naslouchej mu a odpovídej mu ve svých modlitbách. Kéž i z tvých úst jednou zazní vyznání víry v Ježíše Krista, které mu otevře cestu do tvého nitra. Vyznání víry, které mu umožní, aby se ti dal poznat novým, hlubším způsobem.

Vyznání víry. Možná nás napadne otázka: Proč je těch pár slov pro Ježíše tak důležitých?

Vážím si tě, věřím ti, miluji tě. To jsou velmi silná slova, která když je pravdivě vyslovíme, znamenají v každém vztahu důležitý mezník. Otevírají dveře ke sblížení. Jsou klíčem k bráně srdce. Jsou i cestou na horu Proměnění. Kéž i my objevíme jejich moc a sílu v našem vztahu s Bohem.