Jsem Bůh, který přináší spásu

Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně (Lk 3,15-16.21-22) | 13. ledna 2019

Když Jan křtil u Jordánu, byl pro všechny přítomné hlavní postavou. Za ním přicházeli. Ježíš byl jen jeden z mnoha lidí v zástupu. To se mění ve chvíli, kdy Ježíš vystupuje z vody. Nastává mimořádná chvíle, kdy se z nebe ozve hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn…“ a na Ježíše sestoupí Duch svatý. Co nám tento okamžik říká?

V první řadě vyzdvihuje Ježíše ze zástupu hříšníků. Zatímco každý, kdo přišel k Jordánu za Janem, o sobě říká: „Jsem hříšník, který potřebuje spásu,“ Ježíš svým příchodem odhaluje: „Jsem Bůh, který spásu přináší.“ Je zde zjevena jeho skutečná identita. Všichni přítomní mohou poznat, že Ježíš není obyčejný muž. Je to milovaný Boží Syn, ve kterém má Bůh zalíbení.

Další věc, o které křest v Jordánu vypovídá, si můžeme naznačit příměrem.

Ptali se námořníka na lodi: „Co byste udělal, kdybyste viděl tonoucího člověka?“ „Záleželo by na okolnostech. Kdybych ho neznal, hodil bych mu záchranný kruh. Ale pro milovanou bytost bych sám skočil do vody.“

Ježíš přichází mezi lid tonoucí v hříchu. Osobně sestupuje mezi nás. Je to jeho veliké vyznání lásky ke všem lidem. Ježíš je Boží syn, který nás přišel zachránit, protože nás miluje.

Na základě všeho, co jsme si řekli, vyplývá, že vztah k Pánu Ježíši nemá být jen jedním ze vztahů našeho života. Má být tím nejdůležitějším vztahem. A tím se může stát, jen když se mu budeme věnovat. Když si budeme denně připomínat, kdo Ježíš je, co pro nás udělal a stále dělá.

Kdy se z našich kamarádů či známých stanou skuteční přátelé? Když pro nás vykonají něco důležitého, když se jejich láska osvědčí v nějaké zkoušce. Díky tomu, že žijeme v dnešní době, dobře víme, co všechno pro nás Ježíš vykonal. Víme, že nikomu na světě na nás nezáleží víc než jemu, že nás nikdo na světě nemiluje jako on – pravý Bůh a pravý člověk.

Třetí věc, které si můžeme dnes všimnout je Otcovo vyznání: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“ Toto vyznání lásky, tato pochvala přichází ve chvíli, kdy je Ježíš na začátku svého veřejného působení. Ještě se neuskutečnilo žádné obrácení, uzdravení, vzkříšení mrtvých. Bůh Otec přesto vyzdvihuje jeho velikost. Tím mu dodává sílu a odvahu velké věci vykonat. Stejně chce vyzdvihnout i každého z nás: „Křtem jsem tě přijal za svého – za svou. Vtiskl jsem ti do srdce svou pečeť.“ Tímto jsme i my povzbuzeni vykonat velké věci.

Bůh se nám při křtu v Jordánu představuje (ve svém trojjediném bytí) a nabízí nám své přátelství. Je jen na nás, jak na jeho nabídku odpovíme.