Třetího dne vstal z mrtvých

Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle velikonoční | 1. května 2011

Ježíš vstal z mrtvých. To je základ a zároveň největší tajemství víry.

Ježíšovo zmrtvýchvstání je tak mimořádnou událostí, že jí v první chvíli nemohli uvěřit ani ti, kdo se se zmrtvýchvstalým Kristem osobně setkali. Prázdný hrob je pro všechny velká otázka. A v tu chvíli přichází skutečnost přesahující dějiny. Ježíš se zjevuje živý, s tělem, kterého je možné se dotknout, s ranami, které jasně připomínají právě prožité události.

Ježíš se zjevuje svým vyvoleným čtyřicet dní. Přichází nečekaně a na různých místech a ne vždy ho učedníci hned poznají. Chce, aby si zvykli, že je jim nablízku, ať jsou kdekoli. Chce, aby ho očekávali a rozpoznávali. Odměnou je jim radost z Jeho přítomnosti. Předává jim své poslání a zakládá církev, o které hovořil již dříve jako o svém těle. Učedníci se tak připravují na to, že po seslání Ducha svatého budou nositelé Ježíšovy moci, že budou církví.

To, co prožili staří učedníci, to mlžeme zažít i my, moderní křesťané. I my se můžeme setkat se vzkříšeným Ježíšem v jeho slovu, které hlásá církev. Církev je společenství lidí, za kterými stojí zmrtvýchvstalý Ježíš. Co můžeme udělat, abychom zakoušeli blízkost živého Ježíše a měli v sobě jeho radost? Cestu nám ukazuje papež Benedikt ve své promluvě z 13. dubna 2011, kde říká:

Co je podstatné? Podstatné je, nenechat nikdy neděli bez setkání se Vzkříšeným Kristem v eucharistii… To je světlo celého týdne.

Nikdy nezačínat a nekončit den bez alespoň kratičkého kontaktu s Bohem v modlitbě.

Na životní cestě sledovat „ukazatele cesty“, podávané Bohem v Desateru, které vykládá Kristus, jenž vysvětluje, co je láska k bližnímu v konkrétních situacích.

Toto je opravdová jednoduchost, velikost i hloubka křesťanského života…

Jednou se ptali jednoho kněze, proč jsou mezi křesťany smutní, nešťastní a dokonce i zlí lidé. On odpověděl: „Je to proto, že křesťanů jsou dva druhy: pokřtění a polití. Pokřtění se zmrtvýchvstalým Ježíšem v životě stále počítají a mají z něho radost. Polití sice podstoupili křest, ale Ježíš je pro ně mrtvý muž.“

Kéž podle toho, jak myslíme, jak mluvíme a co děláme, je poznat, že za námi stojí živý Ježíš.