Obnovená liturgie žádá rozdělení služeb
Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle v mezidobí | 12. února 2012
Každý člověk přichází na svět s nějakým nadáním. Své schopnosti využíváme v každodenním životě v práci, v rodině i církvi. Mnoho lidí si ale říká: „Proč bych měl dělat něco pro farnost či pro církev? Co z toho budu mít?“
Viditelný svět
Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle v mezidobí | 5. února 2012
Nejedno malé dítě napadne občas otázka: „Opravdu stvořil Bůh všechno? I bacily? A proč?“ „Aby na nich zjevil svou moc a lásku, kterou chová k člověku.“ Ano, i takto lze odpovědět.
Přírodní symboly
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Uvedení Páně do chrámu | 2. února 2012
Liturgie je plná symbolů, které jsou viditelným znamením neviditelných skutečností. I sám Kristus mluvil často v podobenstvích, protože si byl vědom toho, že člověk nemůže Boha zcela pochopit, dokonale vstoupit do jeho tajemství. Skrze jednoduché předměty a znamení, symboly, si uvědomujeme skutečnosti, které bychom jinak chápali jen obtížně nebo vůbec. My se dnes na některé z těchto symbolů blíže podíváme. Stejně jako je člověk součástí Božího stvořitelského díla, je jeho součástí i příroda. Proto celá řada symbolů právě z přírody pochází.
Uskutečnění věčného Božího plánu
Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle v mezidobí | 29. ledna 2012
V evangeliu jsme dnes slyšeli, jak zlý duch křičí na Ježíše: „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!“ I když bychom měli brát do úst Ježíšova odmítavá slova vůči Zlému, kolik lidí dnes naopak přejímá postoj zlého ducha: „Co je ti do nás, Pane Bože! Proč bychom tě měli poslouchat? Žít podle svědomí a přikázání? Modlit se a brát ohled na ty ostatní!? Vždyť život bez tebe je mnohem pohodlnější a jednodušší…“ Je to hlas sobectví a pýchy, hlas, který neví co odmítá a zavrhuje. Dnes se máme zamyslet nad tím, jak si člověk škodí, když vyhání Boha ze svého života.
Založení církve
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle v mezidobí | 22. ledna 2012
Jako je pro naši pokoru dobré občas rozjímat nad velikostí a krásou vesmíru, tak je pro naši zbožnost užitečné rozjímat nad velikostí a krásou církve. Když se řekne církev, mnohým se vybaví Vatikán, papež, biskupové, kostely… Mnozí ji vnímají jen jako instituci, kterou tvoří slabí a hříšní lidé. Vidí jejich chyby a nedostatky a rádi je připomínají. A my musíme uznat: „Ano, i taková je tvář církve.“ Ale musíme dodat: „To všechno, co jsme vyjmenovali, je jen povrch, to není podstata církve.“ Když chceme poznat církev, nesmíme být povrchní a musíme se vypravit pod její viditelný povrch. Co tam najdeme? Žádné časné bohatství, úspěch či moc, ale Boží milost a spásu, která přináší záchranu nesmrtelným duším.
Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby
Na základě několika zkušeností posledního týdne nabízím k zamyšlení tři krátké články z webů www.vira.cz a www.pastorace.cz.
V mém životě nastalo období, kdy jsem neměl čas na osobní modlitbu. Byl jsem farářem a měl jsem mnoho povinností a spoustu práce. Vypravil jsem se tedy za svým duchovním vůdcem a otevřel jsem mu srdce. Řekl jsem mu: „Potřebuji osobní modlitbu, ale nenalézám na ni čas. Nevím, co mám dělat.“ Ještě dnes si pamatuji na jeho úsměv, když se mě zeptal: „Proč?“ „Protože mám mnoho práce,“ odpověděl jsem. „Co vlastně děláš, jakým činnostem se věnuješ?“ Začal jsem jmenovat všechny aktivity, které jsem měl, ale během vyjmenovávání mě zastavil a řekl: „Vidím, můj bratře, že máš spoustu práce, a proto ti nestačí modlit se třicet minut, ale potřebuješ šedesát minut.“ V duchu jsem doufal, že mě povinnosti modlitby zprostí, ale místo úlevy mi doporučil, abych se modlil dvakrát tolik!
Odpuštění
Odpuštění je závažná a z lidského hlediska náročná věc. Neměli bychom je zlehčovat, a pokud po někom, komu bylo ublíženo, žádáme, aby odpustil, musíme si být dobře vědomi toho, co žádáme. Spolu s žádostí o odpuštění musíme uvést i důvod, proč má být odpuštěno. Právě to dělá Ježíš v následujícím podobenství (Mt 18,23-35).
Naši křesťanští bratři
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle v mezidobí | 15. ledna 2012
18. ledna je svátek Panny Marie, Matky jednoty všech křesťanů. Od tohoto dne až do 25. ledna, kdy je svátek Obrácení svatého Pavla, probíhá týden modliteb za jednotu křesťanů.
Proč je tolik křesťanských církví? Pro hřích a slabost lidí. Kdyby byli všichni křesťané věrní Bohu a žili podle svého svědomí, vládla by mezi námi jednota. A proč jsou křesťané hříšní? Protože jsme teprve na cestě k dokonalosti. Každý člověk se narodí jako nedokonalý a svatosti se učí celý svůj život. Snažíme se o dobro, ale ne vždy se nám daří. A než se naučíme žít ctnostným životem, mnoho toho pokazíme a naše chyby zanechávají ve světě své stopy. Z těch pak vzniká rozdělení mezi lidmi, rodinami, farnostmi či církvemi.
Trojí úřad Kristův
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně | 8. ledna 2012
Jméno Pána Ježíše vyslovujeme mnohokrát za den při modlitbě. Co vlastně znamená ono spojení Ježíš Kristus? Jméno Ježíš se překládá jako Bůh je spása, Bůh zachraňuje. Mesiáš (Mašiach), Kristus (Christos), pomazaný je jedno a to samé slovo hebrejsky, řecky a česky. Jaký je jeho význam? Kristus není něco jako příjmení, jde o titul, který vypovídá o svém nositeli důležitou věc. Být christos – pomazaný – znamená být zasvěcený Bohu pro plnění Jeho vůle. Jinými slovy: kdo je christos – pomazaný – patří Bohu a slouží mu ze všech sil.
Přijetí Božích darů
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Matky Boží, Panny Marie | 1. ledna 2012
Během uplynulého roku zazněla v médiích několikrát zpráva o situaci, kdy člověk, který potřeboval lékařskou pomoc, nejenže záchranu odmítal, ale dokonce ji napadl – a to mnohdy ne jen slovně. Jak absurdní situace, když člověk z nejrůznějších příčin, mnohdy vlivem omamných látek, nedokáže rozeznat, co je pro něho dobré.
Nové komentáře