Co je cílem modlitby?

Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle postní | 21. února 2016

Dnešní evangelium vypráví o učednících, které vzal Ježíš na vysokou horu. Po náročném výstupu usnuli, a když se probrali, spatřili Ježíše v jeho slávě. Poznali Mojžíše a Eliáše. Poznali, že stojí na prahu nebe. Jsou uchváceni a říkají: „Mistře, je dobře, že jsme tady!“ „Je nám tady dobře…“

A to je jeden z cílů modlitby. Povznést svou mysl, duši k Bohu. Uvést ji na práh nebe. Spatřit Boží slávu a nadchnout se pro ni. Získat tak sílu k překonávání pozemských trápení.

Jeden mladík viděl z kostela vycházet starou paní a hned se posměšně ozval: „Babi, tak co jste dnes vymodlila?“ „Pokoj, chlapče, pokoj ve své duši,“ odpověděla mu s úsměvem ta dobrá žena.

Co jsme si „vymodlili“ v poslední době my? Pokud nemůžeme odpovědět jako ta stará paní, je pro nás dnešní evangelium výzva. Pozvání do Boží blízkosti. Kéž by se i nám podařilo dosáhnout v modlitbě chvíle, kdy si řekneme: „Pane, jak je dobře, že jsem tady s tebou.“ Kéž by nás modlitba naplnila takovým pokojem, o který nás nemůže nikdo připravit.

Co je k takové modlitbě potřeba?

Čas

Jak těžko se dnes hledá čas pro setkání s Bohem. Opravdu máme málo času? Jak s ním hospodaříme? K tomu, aby se nám to lépe dařilo, potřebujeme pevné rozhodnutí.

Jeden majitel firmy si napsal do diáře poznámku: Schůzka s nejvyšším vedoucím, nerušit. Když to četla jeho nová sekretářka, byla z toho překvapená a hned se zeptala: „Já myslela, že to tu vedete vy, když vám firma patří.“ Majitel se usmál a řekl: „Ano, vedu, ale přesto je tu jeden šéf, se kterým je dobré všechno probírat.“ A odešel do své kanceláře. Sekretářce to nedalo a nakoukla přes okno, s kým že se to majitel schází. A pak se začala usmívat také. Majitel seděl sám s hlavou v dlaních a před sebou měl položený kříž a otevřenou Bibli.

Pokud se o něco takového budeme snažit, buďme si jisti, že to nebude jen tak. Zlý duch dobře ví, kde mu hrozí největší nebezpečí. Buďme proto připraveni bojovat o svůj čas pro setkání s Bohem.

Místo

V jedné farnosti měli kněze, který se občas při kázání poněkud rozpovídal a mše svatá se protáhla. Lidé pak vycházeli z kostela a někteří reptali. Ale byl tam člověk, který se za všech okolností tvářil spokojeně. Zeptali se ho tedy: „Vám nevadí, že to dnes bylo tak dlouho?“ A on odpověděl: „Vůbec. Já mám každou neděli pro bohoslužbu vyhrazené dvě hodiny. Když skončí mše dřív, tak se ještě modlím třeba růženec. Když skončí později, nic se neděje. Rád prožiju to, co pro mě Bůh připravil.“

Potřebujeme místo, kde budeme blízko Bohu. Kde nás nebude nic rozptylovat. Pro učedníky to byla vysoká hora, na kterou museli s námahou vystupovat. Nebojme se námahy a oběti při cestě k Bohu. Využívejme času bohoslužeb, ale také času před nimi a po jejich skončení, kdy můžeme být před svatostánkem sami, v tichu, ničím nerušeni. Stojí to za to!

Odpočinutí

Možná někoho překvapí, že by modlitba měla začínat odpočinkem, ale je to tak. I učedníci spatřili Boží slávu až poté, co se probudili ze spánku. K modlitbě se často dostáváme plni neklidu, shonu, trápení, unaveni starostmi a životem. Proto je dobré, když modlitba začíná odevzdáním. Když neděláme nic, než že odevzdáváme Bohu všechny myšlenky, které nám přicházejí na mysl. Dopřejeme si zastavení, spočinutí a odpočinutí v Boží náruči.

Ježíš

Ježíš nás uvádí do Boží slávy. Můžeme se s ním setkat v Písmu svatém, v eucharistii. Může nám pomoci kříž, obraz, modlitba, ve které rozjímáme o jeho životě – růženec, křížová cesta. Vhodná píseň, při které se ztišíme a snadněji soustředíme. V dnešní době máme i modlitební knížky do mobilního telefonu. Máme je tak stále při ruce. Je tolik možností, jen je začít využívat. Někdy je člověku tak smutno, že jediné, co svede, je opakovat slova: „Ježíši, smiluj se nade mnou…“ Kristus rád přijde na jakékoli naše zavolání. Jsou různé nástroje, jež nám usnadňují setkání s Bohem, ale nejdůležitější je touha, kterou vzbudíme ve svém srdci.

Moji milí farníci, Bůh pro nás připravil svou slávu a skrze dnešní evangelium do ní zve každého z nás. Moc vám přeji, abyste v modlitbě zakoušeli jeho blízkost, aby se vám modlitba stala útočištěm, kde budete čerpat pokoj a radost pro svůj každodenní život. Ať se tak stane.