Dobrý věřící je člověk Bohu sloužící

Text k zamyšlení u příležitosti 27. neděle v mezidobí | 2. října 2016

V čem se liší věřící člověk od nevěřícího? Mohou nás napadnout různé věci, ale dnešní evangelium uvádí jednu zásadní. Říká: „Dobrý věřící je člověk Bohu sloužící.“

Základním posláním věřícího člověka je ptát se: „Co mám konat, abych splnil Boží vůli?“ Poznání, přijetí a vykonání Boží vůle, by mělo být pro věřícího člověka tím největším přáním i radostí.

To ovšem může mít háček. Někdy lidé přijmou tento úkol s tím, že svou službou Bohu si zaslouží nebe a Boží přízeň. Někdy zase místo abychom sloužili Bohu, chceme, aby on sloužil nám. Svými dobrými skutky si ho chceme naklonit, aby nám pak splnil naše přání. Ale… on nás přece miloval jako první. A jeho přízeň ani věčný život si nelze koupit.

My jsme dnes ujišťováni, že Bůh chce pro nás to nejlepší. A my máme zakusit jeho lásku, vstoupit do vztahu Já a TY a na tomto základě konat to, co od náš žádá. Díky tomu pak budeme šťastní a svět se stane lepším.

To nám ovšem nespadne samo do klína. Je třeba být na sebe náročný. V dnešní řeči se objevilo zajímavé slovo: prokrastinace. Je to výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu. Lidé říkají: „Udělám něco, až mi bude líp, až budu mít náladu, až se mi bude chtít.“ Je to nebezpečné, protože to vede k tomu, že neudělám nikdy nic.

Sklon odkládat důležité úkoly se objevuje i v duchovním životě. To pak říkáme: „Budu se modlit, až budu mít víc času či více víry, budu konat dobro, až budu mít lepší náladu, vzepřu se pokušení a přinesu nějakou oběť, ale až budu mít více sil…“

Můžeme čerpat z dvoutisícileté duchovní zkušenosti církve: Začni hned. Začni se modlit, objevíš Boží velikost a krásu a získáš čas na všechno dobré a potřebné. Začni pracovat a konat dobro, a přijde radost a štěstí. Začni se obětovat a postit, a přijde síla a zázraky. Začni sloužit Bohu, a Bůh se o všechno ostatní postará.

Kéž i my učiníme tuto velkou zkušenost.