Ježíš Kristus, Boží Syn a Pán

Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně | 13. ledna 2013

Jedno latinské přísloví zní: Nomen omen. Jde přeložit jako: Jméno je znamení. Jméno vypovídá něco důležitého o svém nositeli. Někdy by jedno jméno mohlo být zavádějící, a tak bývá doplněno dalšími jmény či tituly, které ještě upřesňují s kým máme tu čest.

Dnes je svátek Křtu Páně. Pro nás je křest okamžikem, kdy získáváme jméno, kterým nás jednou Kristus zavolá na věčnost. Pro Ježíše to byla chvíle, kdy bylo jeho jméno rozšířeno, upřesněno a veřejně představeno celému světu. A my se dnes máme zamyslet nad tím, co znamená, když se řekne: Pán Ježíš Kristus, jednorozený, milovaný Syn Boží.

Ježíš – „Bůh zachraňuje“

Jméno Ježíš pochází z řeckého Jesús, odvozeného z hebrejského Ješua – „Jahve je záchrana“. Bůh nás zachraňuje před hříchem a smrtí skrze svého Syna Ježíše. Jak říká Písmo: „Není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy…“ (Sk 4,12). O síle jména Ježíš se přesvědčili učedníci, kteří jeho vyslovením konali zázraky: „Petr však řekl: Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ (Sk 3,6). Jména Ježíš se bojí zlí duchové a jeho vzývání je nejlepší ochrana před satanem: „Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky…“ (Mk 16,17). Jméno Ježíš je proto středem křesťanské modlitby a mučedníci odcházeli ze světa se slovem Ježíš na rtech.

Kristus – pomazaný, Mesiáš

Jméno Kristus je odvozeno z řeckého Christos, což je překlad hebrejského mašiah (mesiáš) a znamená „pomazaný“. V Izraeli bývalo pomazání kněze, proroka či krále znamením, že je ke svému úkolu vyvolen Bohem. A Ježíš je knězem, prorokem i králem, kterého Bůh vyvolil od věčnosti. Že je očekávaným Mesiášem, potvrdil svým zmrtvýchvstáním.

Jednorozený Syn Boží

Tomuto titulu se dá rozumět dvěma způsoby: Boží syn byl titul, který se v Starém zákoně dává andělům, synům Izraele a jejich králům. Vyjadřuje adoptivní synovství všech členů vyvoleného národa. Druhý způsob,jak chápat tento titul, nám ukazuje Písmo svaté, kde Petr o Ježíšovi vyznává: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha“ (Mt 16,16). Zde se nejedná o symbolické, ale doslovné vyjádření. Je to konstatování pravdy. Ježíš je jediný, skutečný, jednorozený Boží Syn, vyvolený k záchraně světa. Jak slyšíme v dnešním evangeliu, sám Bůh o něm říká: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení“ (Lk 3,22). Ježíš tedy není jen pravý člověk, je také pravý Bůh. V něm se spojuje lidská přirozenost a božská moc, které vítězí nad hříchem a smrtí a nabízí záchranu lidem.

Pán – Hospodin

Protože židé nesměli vyslovit Boží jméno, používali místo něj slovo Pán, či Hospodin. Nový zákon pak užívá tento titul jak pro Boha Otce, tak i pro Ježíše, který je tím uznáván za Boha (KKC 446). A že je Ježíš skutečným Pánem, dokazuje svými zázraky na přírodě, na lidech, které uzdravuje, osvobozuje od zla, i na sobě, když vstane z mrtvých. Není moci, síly ani zákona, které by mu nebyly podřízeny. Ježíš je Pán, je klíčem, středem a cílem celých lidských dějin (KKC 450). Proto obsahuje křesťanská modlitba titul „Pán“, ať ve výzvě k modlitbě: „Pán s vámi“ nebo na závěr modlitby: „skrze našeho Pána, Ježíše Krista.“

Evangelista Jan napsal: „Těm pak, kteří věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi“ (Jan 1,12). Věřit ve jméno Ježíše Krista, Božího Syna, našeho Pána, znamená vědět, co toto jméno vypovídá, a jednat podle toho. Kéž nám k tomu toto zamyšlení pomůže.