Láska k sobě

Text k zamyšlení u příležitosti 26. neděle v mezidobí | 25. září 2011

Správně sebe miluje ten, kdo spravedlivě dbá o své tělo. To pomáhá duši dosáhnout poslední cíl. Tělem nepohrdáme, ale ani je nerozmazlujeme. Bůh nám dal dar života, abychom mohli splnit poslání, ke kterému nás na svět poslal. Máme dbát o fyzické, psychické i duchovní zdraví. K životu proto patří ve správné míře práce i odpočinek. Tělo má být dobrý sluha, ale ne pán našeho života.

Sv. František nazývá tělo bratrem oslíkem.

Když má oslík hlad, dám mu najíst, když má žízeň, dám mu napít, když je líný, tak ho popoženu. Nevládne on mně, ale já jemu.

Tuto prostou radu dnes mnozí lidé odmítají. Jí, i když nemají hlad, pijí nápoje, které žízeň nehasí, ale naopak probouzejí, a když se ozve lenost tak ji hýčkají a omlouvají. Místo aby tělo sloužilo duši a věčnému cíli, duše tělu ustupuje a podřizuje se časným pomíjejícím požitkům. Jak takový život končí, pěkně vystihuje jedna stará píseň, kterou zpívá Jaroslav Hutka:

A když bylo před kostelem,
hádala se duše s tělem.
Tělo, tělo, cos‘ dělalo,
jedlo, pilo, milovalo,
o duši jsi nic nedbalo…

My křesťané však nemáme tělo vnímat jako soupeře nebo nebezpečí. Tělo je na prvním místě našim pomocníkem. Milujme ho a dejme mu, co potřebuje ke službě. Přijímejme ho a pečujme o něj jako o vzácný dar. Jako se námořníci musí starat o loď, aby je dovezla k cíli, i my jsme povoláni pečovat o své tělo, ve kterém směřujeme do věčnosti. Tělo je pláštěm, který nás chrání na cestě k Bohu. Kéž bychom jej dobře nosili. Vždyť my jsme těmi, kdo svému kabátu dává pohyb a život.

Správně sebe miluje ten, kdo dbá o svou duši: „o dýchání – modlitbu“, „hygienu – svátost smíření s Bohem“ a „výživu – slovo Boží, eucharistie“. Každý člověk má krom těla i nesmrtelnou duši. Ta vyžaduje obdobnou péči jako tělo. Potřebuje dýchat, jíst, potřebuje očištění. Duše se nadechuje při modlitbě. Dobře prožitá modlitba je jako hluboký nádech čerstvého svěžího vzduchu. Posiluje a uzdravuje. Křest bývá nazýván koupelí znovuzrození a tato koupel se opakuje v každé svátosti smíření. Chceš mít zdravou krásnou čistou duši? Dopřej jí lázeň, kdykoli to potřebuje.

Když se tedy staráme o své rodiny, přátele, práci a povinnosti, nezapomínejme na sebe. Prokazujme lásku druhým i sobě. Láska k sobě není hřích, ale projev úcty k Bohu, který nás stvořil, který nám svěřil dar života.