Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Naše a Boží plány

Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle adventní (Mt 1,18-24) | 12. prosince 2016

V tomto Adventu jsme šli k Bohu, abychom se mohli obrátit, odevzdali jsme mu své hříchy a zranění, představili jsme si pět zázraků, které naše obrácení charakterizují… a nyní jdeme dál.

Učitelé se někdy ptají dětí, čím by chtěly být. A když se s nimi po letech setkávají na srazech, často žasnou nad tím, jaký vzal jejich život směr a co z nich vyrostlo. Jakými nečekanými převraty jejich život prošel. Někdy jsou to změny dobré, jindy vedou ke zlému. Jednomu smolaři, se kterým to šlo od deseti k pěti, přál učitel: „Ať se tvůj život konečně obrátí k dobrému.“ Co to však znamená? Co je pro nás dobré? To, co nám přináší požitek, nebo užitek? Největší dobro pak jsou skutečnosti, které nám přinesou užitek na zemi i na věčnosti.

V evangeliu jsme slyšeli o Josefovi. Muži zbožném a spravedlivém, který se za svou spravedlnost dočká nečekané odměny. Stane se ochráncem Marie a Ježíše. Tato událost mu obrátí život naruby. Všechny jeho dosavadní plány padají a on se musí vyrovnat s novou realitou. Pokorně přijme, k čemu ho Pán volá. I když to není snadné, rozhodne se pro Boží plán a daruje se zcela do jeho služeb. Obrátí se od svých plánů k Boží výzvě. Z lidského pohledu hodně ztrácí, ale na druhou stranu také mnoho získává.

Od chvíle, kdy ho navštíví Boží posel, se celý Josefův život obrací ke službě Kristu, vtělenému Božímu Slovu, k naplnění prastarých proroctví. Josef přijme Marii s Ježíšem k sobě, stará se o ně, a tím plní největší poslání, jaké kdy který muž měl. Jak nenápadné jsou někdy veliké události.

Evangelium nám tímto vyprávěním říká, že důsledkem obrácení je přijetí Krista a služba jemu ve všem, co dělám. Cokoli tedy dělám je prostoupeno láskou a službou Bohu. Svatý Josef je učitelem tohoto postoje, který často znamená zapomenout na sebe, opustit své plány a vydat se na nečekanou cestu, která stojí mnoho sil.

Podobné výzvy jsou součástí i našich životů. Je mnoho lidí, kteří se i dnes svatému Josefovi podobají. Rodiče, kteří přijmou nečekané těhotenství, děti, které přijmou bezmocnost svých rodičů a starají se o ně. Lidé, kteří se rozhodnou sloužit opuštěným a osamělým, které jim Bůh poslal do cesty. Zasvěcené osoby, které obětují svou rodinu, aby sloužili Kristu v jeho církvi, nebo kdokoli, kdo přijme a trpělivě naplňuje nějaké služby ve farnosti. To jsou jen některé příklady následovníků svatého Josefa.

Za těmito výzvami stojí Bůh a volá nás podobně jako Josefa: „Přijmi Marii a Ježíše, kteří se skrývají v tvých bližních, a postarej se o ně.“ Abychom mohli naplnit tento úkol, potřebujeme k tomu sílu. A tu nám může dát jen Bůh, který sestoupil mezi nás.

Ptali se dělníka, který, aby uživil svou rodinu, musel navštěvovat dvě zaměstnání, kde k tomu bere sílu. A on odpověděl: „Sílu mi dává krása a nevinnost mých dětí, která z nich vyzařuje kdykoli spí v postýlce.“

I nám dal Bůh svého Syna jako bezbranné dítě. Bůh se stal dítětem, abychom se ho nebáli. A my jsme zváni, abychom v jeho blízkosti a při pohledu na něj sbírali sílu k velikým skutkům a zázrakům.

Na závěr nás k tomu může povzbudit poslední hlášení nákupního centra: „Vyzýváme rodiče, aby si na Informacích vyzvedli zapomenuté dítě, které tu na ně čeká.“

Inspirace pro nás: I na nás čeká Ježíš, Boží dítě. Pro kolik lidí je zapomenutým dítětem, které trpělivě čeká. Dokážeme vše opustit, jít za ním, vidět ho, přijmout a klanět se mu?

571 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *