Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Není štěstí bez bolesti

Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle adventní | 22. prosince 2013

Dnešní evangelium v sobě skrývá dvě náramně zajímavé výzvy, které jsou důležité i pro náš každodenní život. Ta první výzva se dá uvést nadpisem: Naše pochybení a Boží dopuštění. V životě přicházejí různé zvraty, pohromy a katastrofy. Některé můžeme přičítat našemu špatnému jednání, jiné na nás spadnou bez našeho přičinění a my jim říkáme Boží dopuštění.

O té první skupině problémů je potřeba vědět, že když jsme sami udělali něco špatného, máme to i sami napravit. Pomluvil jsem, lhal jsem, kradl jsem, ublížil jsem, jdu, přiznám se, nahradím škodu, vysvětlím proč jsem tak jednal, projevím lítost a poprosím o odpuštění. Co jsem svým jednáním pokazil, to musím i napravit. Vyrovnám tak cesty k druhým, aby tam nebyly hory neodpuštění ani příkopy zloby. K tomu je advent ideálním časem. Pak jsou ale věci, které se dějí z Božího dopuštění. My jsme je nijak ovlivnit nemohli a je potřeba je zvládat ve spolupráci s Bohem. S Boží pomocí hledat cestu, jak je správně vyřešit. A to je i dnešní evangelijní příběh svatého Josefa.

Josef byl muž spravedlivý. A jeho jednání to dokazuje. Je zasnouben s Marií. Zasnoubení mělo v té době vážnost sňatku, který se v židovství nazývá „kidušin“ – posvěcení. Je tak nazýván proto, že manžel zapovídá svou ženu celému světu podobně, jako je zapovězen běžnému užívání předmět, který je zasvěcen Bohu. Maria patřila Josefovi. On má na ni právo a má za ní také zodpovědnost. Před lidmi i před Bohem. A tu se stane něco nečekaného. Josef ji, řečeno lidově, „neuhlídá“. „Ukáže se“, že Maria je těhotná. Spravedlivý Josef prožívá jednu z nejtěžších chvil v životě. Maria čeká dítě a my ani nevíme, jestli mu to byla schopná nějak vysvětlit. Josef má několik možností, jak se zachovat. Přísná spravedlnost mu velí, aby Marii, která se v té chvíli jeví jako cizoložnice, vydal k potrestání. A trest, který hrozí, je kamenování. Josef však nedovolí hněvu, aby ho ovládl, a volí mírnou spravedlnost. Vystaví Marii rozlukový lístek a propustí ji. On nebude pohaněn a ona nebude muset být potrestána. Když už to chce udělat, přichází anděl s Boží výzvou: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ A to je třetí možnost. Přijmout Marii k sobě, ať si lidé myslí co chtějí. Znamená to pokořit se před Bohem, ponížit před lidmi, vystavit se nebezpečí posměchu a potrestání. Platil totiž předpis, že muž, jehož snoubenka otěhotněla před sňatkem, mohl být potrestán bitím. A vysvětlovat lidem, že věci se mají jinak než to vypadá, že se stal zázrak a přichází Mesiáš, by se jevilo jako rouhání, za které byl trest smrti. Vidíme, že Bůh svatému Josefovi život rozhodně neulehčil. Josef potřebuje všechny své síly a všechnu svou víru, aby udělal, co je správné.

n_177

Nadpis dnešního zamyšlení zní: Není štěstí bez bolesti. Někdy si za své bolesti můžeme sami. Ale když se k nim postavíme čelem a chceme je řešit, pak přijde i štěstí. Někdy ale přichází bolest jako zkouška z nebe. Dolehne na nás a my v té chvíli můžeme prokázat, jak ryzí je naše víra a láska. Když v té chvíli přijmeme kříž a necháme se vést Bohem, přinese to časem štěstí nám i mnoha jiným lidem. A Josef se pro tuto cestu oběti rozhodl. On projeví Bohu poslušnost a Marii lásku, i když to pro něj znamená velikou oběť. Celým svým životem vysloví: „Bože, buď vůle tvá…“

Vzpomeňme na něj i ve všech těžkých chvílích svého života.

575 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *