Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Odpuštění a uzdravení

Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle adventní (Mt 3,1-12) | 4. prosince 2016

O první neděli adventní jsme se věnovali tématu obrácení. Po celý týden jsme se měli obracet k Bohu, jako k milujícímu Otci. A kdo to vyzkoušel, mohl zakusit veliké povzbuzení a radost. V dnešním evangeliu jsme skrze slova Jana Křtitele voláni, abychom své obrácení ještě více prohloubili. Jan vyzývá: „Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení.“ Odpovězte Bohu na jeho lásku.

A z toho vyplývá otázka: Co můžeme Bohu dát za všechna jeho dobrodiní? Vždyť vše, co máme, je od něho. Ano, je důležité, abychom těchto darů využili k naší odpovědi na Boží lásku. Je to čas, ve kterém se s ním můžeme setkat, modlitby, dobré skutky. Ale to, co po nás Bůh nejvíce žádá, je, abychom mu odevzdali něco ryze svého. Své hříchy, kterých se dopouštíme, a zranění, která nám svými hříchy působí druzí. Svá zranění máme Bohu pravidelně odevzdávat v modlitbě, své hříchy ve zpytování svědomí a ve svátosti smíření. Proč? Protože hříchy a zranění jsou jako nemoc, která nás zabíjí. A Bůh je lékař, který nám chce pomoci. Ale musí čekat, až mu to dovolíme. Bez našeho souhlasu zakouší jen žalostný pohled na to, jak se ničíme a ubíjíme.

Jeden kněz připravoval děti na svátost smíření. Aby jim vysvětlil, jak vzácná a krásná je to událost, vyprávěl jim příběh ze svého dětství: Jednoho dne si hrály děti u lesa, když tu uslyšely žalostné kňučení. Šly se podívat, co se děje, a našly malého pejska, co uvázl v drátěném oku, které zde někdo nastražil. Packu měl rozedřenou do krve, jak se snažil osvobodit. Když uviděl cizí děti, pokoušel se celý ustrašený někam utéci, ale drát ho nepustil. Žalostně kvílel, a děti nevěděly, jak mu pomoci. Kdykoli se k němu chtěly přiblížit, pejsek ještě víc panikařil. Pak ale jednoho chlapce napadlo, že mu hodí kousek chleba s paštikou. Pejsek se k němu bázlivě připlazil a hladově ho zhltnul. Chlapec mu házel další kousky, až se pejsek zklidnil, a dokonce se nechal pohladit. Po nějaké době se podařilo chlapci uvolnit mu tlapku z drátěné pasti. V tu chvíli propukla veliká radost. Pejsek vesele poskakoval a chlapec i všechny děti byly šťastné. Skončilo utrpení a nebohý zajatec se radoval z nabyté svobody.

Z tohoto příběhu pro děti si dnes můžeme vzít poučení i my. I na nás je ve světě nastraženo mnoho různých pastí, kterým říkáme pokušení. A každým podlehnutím, se stáváme zajatci. Sami se nemůžeme osvobodit. A čím déle tento stav trvá, tím více nás to zraňuje. Stejně tím trpí i Bůh, když o jeho pomoc nestojíme nebo ji odkládáme. Pravdivě a upřímně přiznejme svůj stav a dopřejme Bohu i sobě radost z osvobození a uzdravení.

Každý den slyšíme o náhlých katastrofách a úmrtích. Všechny tyto zprávy jsou pro nás jako hlas Jana Křtitele, který vybízí: „Neodkládejte své obrácení. Zbavte se všeho, co vás zotročuje a od Boha vzdaluje, co nejdříve. Dovolte mu, aby vyrovnal vaše cesty.“

Minulou neděli jsme končili hlášením nákupního centra, které nás inspirovalo k předsevzetí. I dnes si jedno připomeňme: „Využijte poslední šance, tato výhodná nabídka se již nebude opakovat.“ Inspirace pro nás: „Když nám Bůh nabízí odpuštění a uzdravení, neodkládejme přijetí jeho milostí. Náš čas je vyměřen a nevíme kolik ho máme. Říkejme Bohu své ANO hned a bez odkládání.“

558 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *