Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Pět slov dobrého života

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Výročí posvěcení kostela | 25. června 2017

Zde je pět pojmů ke stažení jako záložka k vytištění.

Kostel je srdcem každé obce, je symbolem našeho volání k Bohu. Tehdy, když něco slavíme, když se radujeme, tehdy, když nás čekají důležitá rozhodnutí, tehdy, kdy jsme slabí, hříšní či bezradní. Můžeme se s Bohem spojit kdekoli, ale kostel je místem – jakýmsi domovem, kde se farní rodina cítí dobře.

Aby kostel mohl být srdcem, aby měl svůj smysl, musí dobře fungovat i náš vnitřní chrám. Dovolte mi, zvláště vy, milí mladí přátelé, abych vám nyní nabídl pět bodů dobrého duchovního života, které rád používá jeden americký kazatel. Je to jakýchsi pět pojmů, pět slov (jako prstů na ruce), které nám mohou pomoci žít dobře a šťastně svůj život, pokud je přijmeme za své.

1. Přijímat (Recieve)

Čím je srdce plno, tím ústa přetékají. Pokud mám být dobrým člověkem a být k něčemu dobrému dobrý, musím čerpat u dobrého zdroje. Tím prvním a nejlepším zdrojem je Bůh. Když se u něho budu učit, když se s ním budu bavit v modlitbě, když si tu a tam otevřu (třeba v mobilu) Bibli a zamyslím se na jednou větou či odstavcem, když budu přijímat sílu skrze svátosti (svaté přijímání a svátost smíření). To bude dobrý předpoklad, aby i z mého srdce, mých úst a z mých rukou vycházelo něco dobrého.

2. Chválit (Worship)

Možná slovo neznámé. Jsme Bohem stvořeni, abychom ho chválili svým životem. Abychom se za nic z toho, co přes den uděláme, nemuseli stydět (zpytování svědomí). Takto může chválit Boha i maminka zavalená péčí o domácnost. A to tehdy, když například před žehlením řekne: „Pane Ježíši, chci toto prádlo žehlit s láskou a vděčností za mou rodinu.“ Pak se i taková činnost může stát Boží chválou. Ale máme Boha uctívat i přímo, modlitbou, písní, která vychází ze srdce a zní jen pro něho. Zde je ukryto velké bohatství pro šťastný život.

3. Připojit se (Connect)

Bez připojení to prostě nefunguje… Nikdo z nás není sólista. Po seslání Ducha Svatého vznikla církev. A i když mi ne každý člověk musí být sympatický, tvoříme jednu rodinu. Všichni pokřtění. Jsme zde jeden pro druhého. Máme se navzájem povzbuzovat, mluvit o svých zkušenostech, spolu se modlit, spolu Boha chválit (kde jsou dva nebo tři…).

4. Sdílet (Share)

V dnešním evangelium jsme slyšeli: „Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi.“ Víra není něco soukromého, co si doma schovám pod polštář… Každý jsme Ježíšovým učedníkem, každý jsme byli posláni, abychom o svou víru sdíleli. To slovo známe. Ano, i takto to jde. Tím, co sdílím s ostatními, jaké zastávám názory, jak mluvím… tím vším mohu ukázat, že jsem křesťan a nestydím se za svůj vztah s Ježíšem. Máme možnost připojit se k církvi, která již 2000 let tento vztah ukazuje světu.

5. Sloužit (Serve)

Nejde o nějakou otročinu. V pátek (o slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova) jsme si zde říkali, že Bůh má naše ruce, naše nohy a chce je použít. Nás obdarovává (viz první bod) a my se o tyto dary máme zase dělit. Je velkým obohacením, když dokážeme nezištně udělat něco pro druhé (staré, nemocné, pro děti ve farnosti…).

371 Total Views 4 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *