Samařská žena

Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle postní | 23. března 2014

Jestliže je evangelium radostnou zvěstí, tak dnešní úryvek je evangeliem evangelia. Zvěstí o Boží lásce.

K soudu byl povolán svědek. Soudce ho vyzývá: „Víme, že víte, kdo to udělal. Povězte nám jeho jméno a půjdete domů.“ Svědek však mlčí. Nechce prozradit svého přítele. Soudce nemá jinou možnost. Stala se nepravost a někdo musí být potrestán. Odsoudí tedy mlčícího svědka. Naloží ho na vůz a vezou do vězení. Po cestě se setkává se skutečným pachatelem. Ten klopí zrak a nemá odvahu se přiznat. Bojí se, ale nakonec přece jen pohlédne nespravedlivě odsouzenému příteli do tváře. K velkému překvapení v ní nevidí výčitky ani pohrdání. Vyzařuje z ní pochopení a laskavost. Ze rtů pak odezírá pár slůvek: „Odpuštění – přijmi ho, rozdávej a hlásej. Všem.“

Dnešní evangelium je úžasné svědectví o Boží lásce. Ježíš se blíží k Jeruzalému, kde ho čeká odsouzení a kříž. Bude platit za hříchy lidí. Ale místo hořkosti vyzařuje pochopení a laskavost. U studny se setkává s osamělou ženou. Není to náhodné setkání. Ježíš na ženu čeká. Zná ji a ví, co všechno se jí přihodilo. Ví, že se život nemusí pokaždé podařit hned od začátku. Může přinést řadu omylů a bolestných zklamání. Dokonce i pět nevydařených vztahů. I naše otrlá společnost by se na takovou ženu dívala s despektem. Ale Ježíš je jiný. Nepřichází k ní jako soudce s přísným pokáráním, ale jako lékař s živou vodou – s Boží láskou, která se projevuje odpuštěním.

Má pro ni i pro každého z nás jasné poselství: Pojď uzavřeme minulost a začneme znovu. Spolu. Podle Božího zákona, podle hlasu svědomí očištěného Boží milostí. Lidé na křížové cestě počítají pády, ale pro mě jsou důležitá povstání. Čekám na tebe, abych ti dal živou vodu – sílu jít do nebe. Neboj se opustit hříšnou minulost. Neboj se vzdát těch mužů. Vzdát se hříchu. Nezůstaneš sama. Už nikdy nebudeš osamělá, já budu pořád s tebou. Jsem od tebe ve vzdálenosti jediné modlitby. Půjdeme spolu do nebe. Cesta to bude náročná, ale krásná a hlavně s dobrým koncem.

Co víc si přát? Svěřme dnes znovu svůj život se vším, co nás obklopuje, Pánu Ježíši. Všechna selhání, hříchy… Zadívejme se mu do očí (použijme obraz nad oltářem, Božího milosrdenství či z turínského plátna). Na lásku, kterou nám nabízí, odpovězme zase jen láskou.