Uzávěrka

Text k zamyšlení u příležitosti poděkování a prosby o Boží pomoc do nového roku | 31. prosince 2014

Existuje pojem, který spolehlivě straší všechny novináře, matrikáře, kronikáře, účetní či jiné podobné profese: Termín uzávěrky. Termín odevzdání práce, po kterém už nejde nic změnit, upravit či dodělat.

I pro nás jsou takové termíny, kdy si uvědomíme, že je něco uzavřeno, že už nemáme šanci, na tom, co bylo, nic změnit. A takovým zúčtovacím termínem bývá i konec roku. Pro mnohé je to chvíle, kdy si uvědomí, že dopsali další kapitolu knihy života a odevzdali ji. Už nejde nic vrátit, změnit. Co jsme udělali dobrého, či jsme pokazili, je zapsáno navěky. A my se s tím setkáme na konci života, kde se bude „náš román předčítat a hodnotit“.

Někomu se možná tento rok moc nevyvedl, potom se tato slova mohou jevit poněkud chmurně. Možná bychom některé věci rádi vrátili a změnili, ale už je to uzavřeno a odevzdáno. Nejde nic měnit. Ale je zde i dobrá zpráva: I když je dílo ukončeno a odevzdáno, my tu stále ještě žijeme a můžeme psát dál. Různé věci můžeme napravit, s mnoha záležitostmi se vyrovnat. Účty, které nejsou zaplaceny, můžeme ještě splatit. A to se netýká jen peněz, ale také vztahů, povinností, práce… V románech bývají kapitoly, které vypráví o hlavním hrdinovi nelichotivé věci. Ale každého pak povzbudí, když se v další kapitole dočte, že se hrdina poučil a změnil svůj život k lepšímu. Není tak důležité to, co se stalo. Mnohem důležitější je, jak se k tomu postavíme, jak se poučíme a co změníme.

Po silvestru přichází nový rok a s ním může přijít i nový život. Nechci zde hovořit o tzv. předsevzetích, ale vždy bychom měli být o něco moudřejší. A jedním z pramenů moudrosti je poučení z minulosti. Když k tomu přidáme další pramen, totiž inspiraci láskou a dobrem, které vyplývá z Božího zákona (je vtisknut do našeho svědomí) a evangelia, pak může být nový rok krokem vpřed. Kéž můžeme každou uzávěrkou oslavovat další kus dobrého díla pro věčnost.