Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Uzdravení pro následování

Text k zamyšlení u příležitosti 30. neděle v mezidobí | 25. října 2015

Jeden kněz byl na návštěvě u nemocné paní. Když se zeptal, jak se jí daří, odpověděla: „Jako žebrákovi. Jsem zoufalá. Nic nemůžu dělat.“ Kněz se na ni podíval a řekl: „Paní, můžete se modlit. A věřte, že vaše modlitba je nesmírně cenná, protože je posvěcena vaší bolestí a bezmocí.“ A hned ji také svěřil úmysly, za které pak prosila. Po několika dnech ji přišel navštívit, aby ji poděkoval, protože její modlitby pomohly mnoha lidem. Žena ho však zarazila a pravila: „To já děkuji vám. Tím, že jste mě pověřil modlitbou, přivedl jste mě do blízkosti Ježíše a Panny Marie. A s nimi se mi vrátil do života vnitřní pokoj. Víte, najednou vidím svět i svoji situaci úplně jiným způsobem.“

Příběh bezmocného žebráka, který nevidí nic než temnotu, může mít různé podoby. Biblický Bartimaios sedí u cesty z Jericha, paní z vyprávění ležela uvězněna na lůžku v pokojíku, někoho může ožebračit nějaká závislost, dalšího zklamání v lásce, a tak dál. Jsou různé životní zkoušky, které nás uvrhnou do temnoty a bezmoci.

n_280

Ale dnešní evangelium nám dává naději. Ukazuje nám Bartimaia, který je zázračně uzdraven. Ježíš ho zachrání. Ale není to jen tak. Vyžaduje to spolupráci. Někdo musel tomu slepému říci, že Ježíš jde okolo. Někdo mu musel vyprávět o Kristu, který dělá zázraky a pomáhá lidem. Bartimaios se musel odvážit modlit. Musel v modlitbě překonávat překážky a nepochopení ostatních. Musel odhodit, svůj jediný majetek a přijít za Ježíšem. Musel jasně poprosit: „Mistře, ať vidím!“ A pak dostává zdraví a svobodu. Může jít kam chce, objevovat svět, který pro něho byl doposud skrytý. Ale on se rozhodne jít za Ježíšem. Zůstat s tím, který ho uzdravil.

A tento závěr je důležitý. Hlavní dobrou zprávou příběhu není uzdravení, ale to, že se Bartimaios stal Ježíšovým učedníkem. Že se vydal na cestu, která vede k věčnému životu v nebi.

I za svatým Patrem Piem, který vyprosil uzdravení mnoha lidem, přivedli muže několik roků slepého a prosili o uzdravení. P. Pio na něho pohlédl a řekl: „Vyber si: chceš-li být šťastný tady na zemi, nebudeš šťastný na věčnosti!“ Překvapený slepec po chvíli váhání odpověděl: „Otče, raději chci štěstí na věčnosti.“ P. Pio ho potěšil, pohladil po tvářích a dodal mu síly, aby svůj kříž snášel lehčeji. Zařídil také, aby slepý navždy zůstal v jeho blízkosti.

Mnoho lidí chce být zdravých, aby mohlo užívat života. Takoví hledají zdraví za každou cenu. Ale jsou i tací, kteří prosí o zdraví, aby mohli jít za Ježíšem. Aby mu mohli sloužit a pomáhat se záchranou nesmrtelných duší. Ti hledají způsob jak se nejlépe odevzdat Bohu. Zdraví je pro ně jen nástroj ke službě Pánu.

„Mistře, ať vidím!“ Tak prosil Bartimaios. Je-li Kristus „mistrem“, je Bartimaios učedníkem. Tato modlitba je nejen prosbou, ale také odevzdáním života, zasvěcením. Vstupem mezi Ježíšovy učedníky.

Jaké si vzít z toho příběhu poučení? Kdo se Bohu zcela odevzdá, kdo se rozhodne následovat Ježíše z celého svého srdce, ten dostane všechny milosti, které na této cestě bude potřebovat. Může to být zdraví tělesné jako u Bartimaia nebo duchovní uzdravení jako u té nemocné ženy nebo muže u P. Pia. Může to být osvobození ze závislosti, z hříchů, z různého trápení. Pro každého má Ježíš připravenou pomoc. Mysleme na to a naučme se modlit: „Mistře, uzdrav mě z temnot, které mě souží, ať Tě mohu následovat…“

712 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *