50. Světový den míru

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Matky Boží, Panny Marie | 1. ledna 2017

Po noci plné střílení petard a ohňostrojů začíná jubilejní 50. Světový den míru. První leden je od roku 1967 světový den míru. Papež František k této události napsal list, jeho plné znění si můžeme najít například na stránkách cirkev.cz. My se dnes zamyslíme nad několika myšlenkami, kterými se můžeme inspirovat v našich životech a rodinách.

Na počátku nového roku odevzdávám svá upřímná mírová přání lidem a národům celého světa…

Rozbitý svět

Zatímco minulé století poznalo devastaci způsobenou dvěma vražednými světovými válkami, zakusilo hrozbu nukleární války a velké množství jiných konfliktů, dnes se bohužel potýkáme se strašnou rozkouskovanou třetí světovou válkou. Toto „rozkouskované“ násilí vyvolává obrovská utrpení. Vede k násilným migracím a k nesmírným utrpením, protože velké množství zdrojů se určuje pro válečné účely a odebírá se z každodenních potřeb mladých, rodin v těžkostech, starých, nemocných a velké většiny obyvatel světa. V horších případech může vést k fyzické i duchovní smrti mnohých, ne-li úplně všech.

Radostná zvěst

I Ježíš žil v násilných dobách. Učil, že pravým bitevním polem, kde se střetává násilí s mírem, je lidské srdce: „Z nitra totiž, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky.“ Kázal bezpodmínečnou Boží lásku, která přijímá a odpouští, a učil své žáky milovat nepřátele. Proto ten, kdo přijímá Ježíšovu radostnou zvěst, dokáže rozpoznat násilí, jež v sobě nosí, nechá se uzdravit Božím milosrdenstvím a sám se stává nástrojem smíření.

Benedikt XVI. napsal: „Ve světě je příliš násilí, příliš nespravedlnosti, a tuto situaci nelze překonat jinak než tím, že se vyváží láskou navíc a dobrem navíc. Toto ‚navíc‘ pochází od Boha.“ Nenásilí je odvaha čelit zlu zbraněmi lásky a pravdy. Křesťanské nenásilí nespočívá v tom, že se zlu vzdáváme, ale v tom, že na zlo odpovídáme dobrem (srov. Řím 12,17-21), a tím rozbíjíme řetěz nespravedlnosti.

Mocnější než násilí

Nenásilí není pasivita. Když Matka Tereza přebírala v roce 1979 Nobelovu cenu míru, vyhlásila své jasné poselství o aktivním nenásilí: „V naší rodině nemáme zapotřebí bomb, zbraní a ničení pro přinášení míru, ale pouze potřebujeme být spolu a navzájem se milovat. A můžeme přemoci všechno zlo, které je ve světě.“ Strůjci míru, aby pomohli jednomu člověku, pak dalšímu, dalšímu a dalšímu dávají svůj život. S velkodušností a oddaností se dotýkají každého zraněného těla a uzdravují každý zlomený život.

Rozhodné a důsledné uplatňování nenásilí přineslo ohromující výsledky. Úspěchy, jichž dosáhli Mahátma Gándhí a Khan Abdul Ghaffar Khan při osvobozování Indie a Martin Luther King jr. v boji proti rasové diskriminaci, nebudou nikdy zapomenuty. Leymah Gbowee a tisíce liberijských žen, jež organizovaly modlitební a protestní nenásilná setkání (pray-ins), čímž dosáhly toho, že se konala jednání na vysoké úrovni o skončení druhé občanské války v Libérii.

Úsilí vynakládané ve prospěch obětí nespravedlnosti a násilí není výlučným dědictvím katolické církve, ale je vlastní mnoha náboženským tradicím. Naléhavě prohlašuji: „Žádné náboženství není teroristické.“ „Násilí nikdy nemůže být ospravedlněno Božím jménem. Pouze mír je svatý, nikoli válka!“

Domácí kořeny nenásilné politiky

Pokud lidské srdce je zdrojem, z něhož vychází násilí, potom je třeba jít cestou nenásilí především v nitru rodiny. Rodina je nezbytným tavícím kotlem, kde se manželé, rodiče a děti i sourozenci učí komunikovat a starat se jedni o druhé a kde se neshody nemají překonávat silou, ale dialogem, úctou, hledáním dobra toho druhého, milosrdenstvím a odpuštěním. Kéž bychom nezameškávali příležitosti k laskavému slovu, k úsměvu či k jakémukoli drobnému gestu, které zasévá mír a přátelství.

Závěrem

Maria je Královnou míru. Při narození jejího Syna andělé chválili Boha a přáli na zemi pokoj mužům a ženám dobré vůle (srov. Lk 2,14). Prosme Pannu Marii, aby byla naší vůdkyní. Všichni si přejeme mír. V roce 2017 se snažme svou modlitbou a svým jednáním o to, abychom se stali lidmi, kteří ze svého srdce, ze svého konání i ze svých slov vyhostili násilí, a abychom vytvářeli společenství nenásilí, která se starají o společný domov. „Nic není nemožné, pokud se obrátíme k Bohu s modlitbou. Všichni mohou být tvůrci pokoje.“

Tolik ze slov papeže Františka.