Boží dlaň

Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle postní | 13. března 2016

Asi všichni jsme se někdy setkali s otázkou: Kde je spravedlivý Bůh, když je ve světě tolik nespravedlnosti? Proč nepotrestá zlé lidi, aby hodné netrápili? Proč nám dal Desatero, když dovoluje, aby bylo porušováno? Dnešní evangelium nám na to dává odpověď.

Spravedlnost je u Boha pevně spjata s milosrdenstvím. Jsou jako prsty jedné dlaně. Vše konají společně. A proto místo rychlého trestu přichází od Boha trpělivá výchova a obětavá záchrana.

Zákoníci v úryvku evangelia žádali trest podle Zákona: „Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?“ A Ježíš na požadavek spravedlnosti odpovídá požadavkem spravedlnosti: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem první!“

A pak přidává příklad milosrdenství. Jako jediný by mohl hodit kamenem, ale nehodí. Píše do země a trpělivě čeká, až si všichni uvědomí, co se děje. Dává jim prostor a čas, aby dozráli k milosrdenství. Aby se od spravedlivého hněvu dopracovali k pokornému, milosrdnému slitování.

V dané situaci dá Ježíšova spravedlnost každému to, co mu prospěje ke spáse. Farizeům (i ženě) poučení a ženě (i farizeům) odpuštění a nový začátek. Bez křiku, bez násilí, jemně a ohleduplně. Tak jedná Bůh. Všem dává čas dozrát v moudrosti a lásce. Každý dostává šanci odpovědět na jeho lásku a odpuštění svojí láskou a vděčností.

My nevíme, jak to s těmi lidmi bylo dál. Ale vidíme, že v této chvíli byli zachráněni. Farizeové před hříchem násilí a vraždy a žena před smrtí. Oni před hříchem, který měl nastat, a ona z hříchu, kterému podlehla. „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš!“ Dostává odpuštění a šanci začít znovu.

Nemůžeme člověka změnit, ale můžeme mu dát šanci, aby se změnil.

Ale aby milosrdenství člověku prospělo, nemůže zůstat osamoceno. Pokud bychom všem jen bezhlavě odpouštěli, nebyl by to projev milosrdenství, ale pošetilosti.

Na začátku jsme si řekli, že milosrdenství a spravedlnost jsou u Boha spojeny jako prsty na ruce. Použijme tento obraz zdravé ruky, která má pět prstů. Je-li jeden milosrdenství, druhý spravedlnost, jaké jsou ty ostatní? Zde je doplňují další tři: poučení (Toho se dostalo všem přítomným. Toto poučení nám Ježíš připravil celým svým životem.), odpuštění („Nikdo tě neodsoudil? Ani já tě neodsuzuji.“) a povzbuzení („Jdi a od nynějška už nehřeš – nevracej se k tomu co bylo špatné. Dávám ti nový život, nalož s ním dobře.“).

Někdy naše babičky používaly jako výstrahu či varování větu: „Chraň tě ruka Páně!“ Mínily to jako varování před nějakou nepravostí. Ale díky dnešnímu rozjímání nám z toho může vyplynout krásná žehnací modlitba:

Ať tě chrání Boží dlaň se všemi pěti prsty. Ať ti Boží spravedlnost dává poznat, co je správné a dobré, ať tě Bůh poučí, jak toto dobro uskutečnit, ať ti odpustí, když se to hned nepodaří. Ať tě povzbuzuje, abys nikdy neztratil(a) odvahu znovu povstávat a bojovat, ať tě jeho milosrdenství naplní vděčností a láskou, aby ses mu stále více podobal(a). Ať zakoušíš její laskavý dotek den co den, od této chvíle až navěky věků. Amen.