Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Důvod adventní radosti

Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle adventní | 16. prosince 2012

Dnes je třetí neděle adventní, která se nazývá radostná (gaudete). Máme za sebou dva týdny duchovní práce a měli bychom se radovat z toho, jak duchovně prospíváme. Přesto na mnoha tvářích může být místo radosti smutek, únava, obavy. Mnoho lidí je na tom jako jedna paní, která se přišla pomodlit do kostela a říká Pánu Ježíši: „Pane, vím, že bych měla mít radost, ale kde ji vzít, když je v životě tolik trápení? Jsem nešťastná z dětí, které se vydaly špatnou cestou, zklamaná ze sebe, že jsem je lépe nevychovala, mám strach z toho co bude, tak z čeho se mám radovat?“ A tu uslyší ve svém nitru laskavý hlas který jí říká: „Moje milá, raduj se ze mne. Já jsem nepřišel, abych od vás radost vyžadoval, ale abych vám ji dával. Dej mi své trápení, ať tě mohu potěšit. Mě nevadí, když přijdeš do kostela se smutkem, pro mě je důležité, že odejdeš s nadějí.“

A aby se tak stalo i v našem životě, přijměme pozvání Ježíše a nechme se povzbudit slavností, kterou nám dnes připravil. Jako první chod nám dává krásné slovo z proroka Sofoniáše:

„Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero! Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin izraelským králem, zla se už neboj! V onen den bude řečeno Jeruzalému: Neboj se, Sióne, ať nejsou tvoje ruce malátné! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz, plesá nad tebou v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou jásá jako ve dnech svátku.“

Uvěřit tomuto slovu znamená přijmout, že je určeno právě pro mne. Bůh je živý a mluví ke mně právě v tuto chvíli. A já mám do textu dosadit své jméno a naslouchat.

„Jásej, můj drahý Jene, Josefe, moje drahá Aničko, Marie, raduj se a vesel celým srdcem! Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin králem, zla se už neboj! V onen den bude řečeno: Neboj se, ať nejsou tvoje ruce malátné! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz, plesá nad tebou v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou jásá jako ve dnech svátku.“

A k tomu textu máme hned připojit druhé čtení z listu Filipským, nejlépe v jednotném čísle:

„Bratře, sestro! Raduj se stále v Pánu, opakuji: Raduj se! Tvá ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. O nic neměj starost! Ale ve všem předkládej Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání tvé srdce a myšlenky v Kristu Ježíši.“

Milovat Boha znamená s vděčností přijmout, co pro mě připravil. Dítě, které miluje své rodiče, se od nich nechá rádo pohladit a naslouchá jejich vlídným slovům. I my se nechejme pohladit a povzbudit laskavým Božím slovem. Opakujme si ho se svým jménem, dokud do našeho srdce nevstoupí naděje, pokoj a radost.

Radost to nemusí být hlasité jásání a ústa od ucha k uchu. Radost může být i tichá. Jako když vyčerpaný poutník dosáhne vrcholu hory a z posledních sil spočine svým pohledem na kráse, která se před ním rozprostřela. Sedí, odpočívá, kochá se a jeho nitro vstřebává a v sobě ukládá radost. Tak se máme kochat dnešním Božím slovem. A nejen v kostele, ale i doma při své soukromé modlitbě. Jako si prohlížíme fotografie z výletů, abychom se potěšili, můžeme si doma znovu číst dnešní úryvky z Písma, aby v nás zůstávala Pánova radost.

Věřit znamená přijmout, že Pán promlouvá dnes ke mně. Láska pak spočívá v naslouchání, v přebývání s jeho Slovem (psaným i vtěleným). Pro mnoho lidí je velikým překvapením, když zjistí, že Bůh nechce bezchybnost, bezhříšnost, hrdinské skutky lásky a sebezapření. Bůh není šéf firmy. Je to milující a něžný tatínek, který šeptá svým dětem slova povzbuzení a útěchy. A advent je čas radosti, která přichází, když mu to dovolíme.

542 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *