Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Hledat, chránit a hlásat

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Matky Boží, Panny Marie (Lk 2,16-21) | 1. ledna 2019

Všechny vás vítám na prahu nového roku. Včera jsme se ohlíželi zpět, hodnotili, děkovali i prosili. Dnes na základě vědomí všech Božích darů a díků za ně, chce pokračovat v prosbě za to, aby nastávající rok byl dobrý. V souvislosti s dnešním dnem se skloňují ve všech pádech nová předsevzetí. Viděl jsem takový kreslený vtip, kde na prvním obrázku sedí za stolem muž, dívá se na sklenku a říká: „V tomto roce nebudu pít.“ Na dalším se dívá na cigaretu a říká: „V tomto roce nebudu kouřit.“ Potom hledí na televizi a říká: „A na televizi se koukat taky nebudu.“ Nakonec sedí za stolem, hlavu zabořenou do dlaní a povídá: „Co já vlastně v tom novém roce budu dělat?“

Je to vtip, ale má svou pointu. Ano, je třeba se ptát: „Co já vlastně budu dělat.“ Abychom se mohli posunout vpřed, nestačí se jen zbavit zlozvyků. Podstatou je to, pozitivního vykonáme. Náš život není jen o odstraňování toho špatného a zbytečného, ale o tom, čím hodnotným naplníme jednotlivé dny.

Velkou inspirací nám mohou být právě postavy, které nám dnes představuje evangelium. Kolem Ježíše jsou pastýři, Josef a Maria.

Betlémští pastýři spolu se třemi mudrci jsou typickými postavami Vánoc. Jsou to muži činu. Jsou zástupci těch nejchudobnějších i bohatých, prostých i vzdělaných. Jejich společným jmenovatelem je, že nečekali a šli hledat Krista. Pastýři nečekali na ráno, ale po andělově výzvě pospíchali do Betléma. Mudrci se vydali na dlouhou a riskantní cestu. Jsou pro nás výzvou, abychom neodkládali rozhodnutí intenzivně hledat a nacházet Ježíše. Proč hledat? Copak nejsme křesťané, katolíci, nechodíme do kostela, neplníme přikázání? Snažíme se o to, ale víra není nějakou nálepkou. Zápis v matrice nám neotevře nebe. Víra je něco živého, dynamického, co je třeba rozvíjet každý den. Krásně nám to může objasnit následující událost.

Na nový rok přišla za opatem jedna rodina a prosila o požehnání: „Otče požehnejte nám, čeká nás těžký rok, spousta práce a nevíme, jestli budeme mít vůbec čas chodit do kostela.“ Opat se na ně podíval a pravil: „Rád bych, ale nemohu vám pomoci.“ Rodina byla překvapena: „A proč byste nemohl? Vždyť co vám to udělá, pronést modlitbu a udělat nad námi kříž?“ Opat se usmál: „No, není důležité, že to neudělá nic mě, ale že to neudělá nic s vámi. Požehnání totiž není magický obřad, po kterém se nám začne vše dařit. Jako se nedá nahromadit teplo od krbu, aby vás po celý rok hřálo, jako se nedá umýt tak, že byste se pak celý rok nezašpinili, jako se nedá nasytit jedním obědem na rok dopředu, tak se nedá ani přijmout požehnání na celý rok během jediné modlitby.“

Dále stojí u Ježíše svatý Josef. On je ten, který je oporou, který má chránit tento Boží zázrak. I my, a hlavně rodiče, jsme těmi, kteří chrání a opatrují Boží život, kteří chrání opravdové hodnoty a předávají je.

Poslední postavou, s níž církev začíná nový rok, je Matka Boží, Panna Maria. Její „ano“ při andělově zvěstování umožnilo Vtělení Božího Syna. Ne náhodou chceme právě s jejím doprovodem projít tento nový rok. Evangelium ji vykresluje jako velmi nenápadnou a tichou. A právě v této tichosti se skrývá její velikost. Ona vše důležité uchovává v srdci, uvažuje o tom, aby se mohla stát Matkou nás všech, aby nás svým příkladem mohla učit, svým postojem hlásat radostnou Boží zvěst.

I my vstupme do nového roku s odhodláním naplnit dny něčím hodnotným. Podle postav dnešního evangelia i my chtějme hledat Ježíše, chránit hodnoty, které nám svěřil, a hlásat jeho radostnou zvěst.

A jak už jsem přál včera, kéž jsme vděčnými a radostnými křesťany, kteří žijí na této zemi, proměňují ji a posvěcují, ale srdcem jsou u svého Pána – v jeho království.

350 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *