Ježíšova škola

Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle v mezidobí (Mk 1,29-39) | 4. února 2018

Za svého života už jsem měl nepočítaně příležitostí někde k někomu promlouvat, něčemu někoho učit. Ale není promluva jako promluva. Už na střední škole jsme dostali za úkol mluvený referát. Zatímco si spolužáci někde něco nezáživného nastudovali, já hovořil bez velkých příprav o technologii tehdy ještě u nás málo rozšířených kompaktních disků. A stalo se, že mnohým referátům muselo stačit několik minut, ale u mého tématu posluchači vydrželi celou hodinu. Nyní jako kněz vnímám rozdíl, jestli přednášíte třeba biřmovancům, kteří už netrpělivě očekávají konec setkání (i když tomu tak vždy není :-)), nebo na jiném kurzu, kde pečlivě sledují každé slovo, a ještě si někteří zvládnou udělat i zápis. Něco jiného je třeba kázání, kdy vám pak po mši někdo řekne: „Dnes jste to měl nějaké dlouhé,“ nebo oslovovat publikum při koncertě, kde si posluchači vytleskají ještě přídavek.

Obecně můžeme říci, že každý učitel je denně postaven před nelehký úkol. Má vzdělávat děti, které by si raději hrály. Má předávat vědomosti, o které děti nejeví zájem, protože je zatím nedokážou docenit. Podobnou situaci vidíme u Ježíše. Přišel kázat o Božím království, chce lidem ukázat cestu, ale oni o to nestojí, chtějí show, chtějí vidět zázraky, proto ho hledají.

Uplynulo dva tisíce let a lidé se mnoho nezměnili. I u křesťanů vidíte, že lidé raději sáhnou po zázracích či mimořádných uzdraveních než po Bibli či katechismu. Taková už je lidská přirozenost. Ale, jak slyšíme, Ježíš je trpělivý, vychází nám vstříc. Koná čas od času zázraky, aby nás probudil, zaujal a přivedl k tomu, co je důležité. Kéž bychom dokázali svou zvídavost a nadšení zaměřit tím správným směrem. Kéž ho dokážeme stále znovu a znovu objevovat a více milovat. Ježíšova kázání jsou uchována v Písmu svatém, apoštoly a jejich nástupci jsou stále znovu hlásána a Duchem Svatým oživována. Každý kněz má úkol Ježíšova slova vnést do aktuální životní situace. Kéž dokážeme s pokorou a odhodláním naslouchat Božímu hlasu v církvi, a ne falešným prorokům.

Vnesme tedy dnes tuto zkušenost do svého života. Bůh nechce, abychom žili bez radosti a zábavy, ale někdy je třeba odložit prázdnou zábavu, komerční programy, bulvární časopisy, … a přečíst si či poslechnout to, co nám ukazuje cestu k věčnému životu.

Ježíš přišel, aby nám dal poznat vše, co je potřeba k naší spáse. Vstupme do jeho školy, přijměme ho za svého učitele, naslouchejme jeho kázání. Spolupracujme s ním na své spáse.