Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Konec roku

Text k zamyšlení u příležitosti poděkování a prosby o Boží pomoc do nového roku | 31. prosince 2015

Na konci roku se slaví, ale také ohlíží zpět. Hodnotí se, jak se co podařilo. Ve škole má toto hodnocení formu vysvědčení. I my jsme ve škole života, našim učitelem je Kristus, a tak se můžeme zamyslet, jak jsme letos prospívali. Nyní přichází logická otázka: „V čem?“

Každá škola má různé předměty. Také ve farnosti můžeme najít různé důležité oblasti, které by stály za zhodnocení. Někoho nejvíce zajímá, co se zbudovalo, postavilo, jak jsme na tom finančně. Jiného zase, jaké akce se uspořádaly, jaké byly zájezdy, výlety, či akce pro děti. Ale vedle vedle toho všeho stojí otázka: „Jak jsem se do tohoto dění zapojil já? Jakou známku bych si mohl dát za spoluúčast na životě farnosti? Jsem jen divákem nebo jsem členem své farnosti?

n_288

Při studiu bývají některé předměty nesmírně důležité, protože se na nich dále staví. V první třídě je potřeba se naučit číst a psát, protože bez toho se v dalších ročnících neobejdeme. I my jsme letos měli takový nesmírně důležitý předmět, bez kterého se v následujících letech neobejdeme. Slavili jsme Rok eucharistie. Měli jsme příležitost znovu prohloubit a obnovit svůj vztah k Ježíši přítomnému v tomto velikém tajemství. Jak se účastním mše svaté? Přijal jsem výzvu se na mši svatou připravit (už doma přečtením textů z Písma, včasným příchodem, ztišením) nebo přicházím na poslední chvíli s hlavou plnou rozptylujících myšlenek? Zapojuji se modlitbami, zpěvem? Vkládám do ní své trápení, bolesti, obavy a obětuji je s Ježíšem za svoji spásu a za obrácení druhých? Našel jsem si vztah k modlitbě před Nejsvětější svátostí, k adoraci? Umím se v tichu kostela dívat na svatostánek a rozmlouvat s Ježíšem o svých radostech, starostech, obavách a odevzdávám se mu? Když ne, tak učím se to?

Všechny tyto dovednosti jsou nesmírně důležité, protože jsme vstoupili do nového církevního roku, kdy začal Svatý rok milosrdenství. Máme v něm přijímat a rozdávat Boží milosrdenství. A to je bez modlitby, bez vztahu s eucharistickým Ježíšem nad naše síly.

Při rozhovoru v jedné rodině zaznělo zajímavé svědectví. Paní měla v práci kolegyni, která chodila celá utrápená. Dala se s ní do řeči a dozvěděla se, že ona žena žije v nešťastném manželství. Její muž k ní za celý rok nepromluví vlídné slovo. Když se té kolegyně zeptala, jak to řeší, dostala opověď, že pomocí léků. Protože byla věřící, nabídla kolegyni, že se za ni bude modlit. Ta věřící nebyla, ale byla ráda, že se o ni někdo zajímá a přijala nejen tu modlitbu, ale i pozvání do kostela. Staly se z nich kamarádky a po nějaké době povídá ona kolegyně: „Chci ti poděkovat, že jsi mi pomohla. Už neberu žádné prášky.“ Paní se zeptala: „To se ten tvůj chlap tak změnil?“ A dostala odpověď: „Ne, ale našla jsem lepší způsob, jak si se svým trápením poradit. Děkuji ti, že jsi mě přivedla k Bohu, protože u něho nacházím sílu k tomu, co jsem dřív nezvládala.“

Je před námi Svatý rok milosrdenství. Rok odpouštění hříchů, vin, uzdravování vztahů. Můžeme ho prožít s velikým užitkem, když navážeme na to, co jsme se naučili, a budeme to dále rozvíjet. Přeji nám všem, aby se nám to podařilo. A moc vás prosím, pomáhejme si navzájem v tom, co je pro naši spásu opravdu důležité. Kéž nás v jednu farní rodinu pojí nejen to hmotné, ale i to duchovní.

772 Total Views 2 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *