Mezi člověkem a Bohem

Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle adventní (Mk 1,1-8) | 10. prosince 2017

Kdykoli jezdíme po rozbitých cestách, zlobíme se, že nejsou v pořádku. Cestování po nich je nebezpečné. Ale toto nebezpečí trvá i když jsme v klidu domova. Kdykoli se něco přihodí a my potřebujeme pomoc hasičů, lékaře, přátel a cesta k nám je poničená či zatarasená, může to pro nás znamenat pohromu.

Je proto důležité znát cesty, které nás spojují s druhými a dbát o to, aby byly v pořádku. Těmito cestami mohou být silnice vedoucí k našemu domu (o to viditelné se většinou snažíme). Neméně důležité jsou ale mezilidské vztahy a způsoby komunikace s druhými lidmi, s nimi máme vytvářet společenství, sdílet a rozvíjet svou víru (tyto cesty často podceňujeme). A nakonec náš vztah a způsoby komunikace s Bohem. To poslední není jen nějaký přídavek ke slušnému životu, ale jde o životní styl našich rodin.

A to je cesta a stezky, o kterých hovoří dnešní evangelní úryvek. Jaké jsou a v jakém jsou stavu? V jakém stavu je náš vztah s Bohem a naše komunikace s ním?

Lékař a kněz Max Kašparů ve své knize Malý kompas víry uvádí pět důležitých cest, které nás mají spojovat s Bohem: příroda, svědomí, Bible, modlitba a svátosti.

Příroda. Celý svět hovoří o velikosti, moci a kráse Boží. Stvoření odráží krásu Stvořitele. Dokážu se zastavit, vnímat Boží blízkost, děkovat Bohu za vše, co mi daroval?

Svědomí. Svědomí je tichý hlas, kterým mluví Bůh ke každému z nás (to je definice, kterou se učíme s dětmi v náboženství). Dokážu se ztišit, abych zaslechl hlas svého svědomí? Konám, co mi svědomí radí, nebo musí ono poslouchat mé rozmary a vášně? Svědomí se dá snadno zkazit tím, že ho ignoruji, že se před ním vymlouvám a beru si příklad z lidí, kteří ho neposlouchají a nejednají správně. Neničím ho tímto způsobem? Dává se do pořádku rozjímáním nad Božím Desaterem. Snažím se o to?

Bible. Jak se setkávám s Božím slovem? Snažím se ho číst každý den? Přemýšlím nad ním? Řídím se podle něho? Vyhledávám ho, když potřebuji povzbuzení, radu, sílu ke konání dobra?

Modlitba. Je má modlitba skutečným rozhovorem s Bohem? Dokážu s Bohem mluvit o všem, co prožívám? Děkuji mu za radosti a odevzdávám mu své starosti? Udělám si dostatek času na osobní i společnou modlitbu?

Svátosti. Ve výuce náboženství se svátosti kreslí jako studánky, které jsou tu pro naše občerstvení při našem putování do nebe. Čerpám z této Boží pomoci? Bůh je připraven dávat, přijdu k němu s pokorou a touhou, aby mi mohl pomáhat?

V jakém stavu je náš vztah s Bohem? Má k nám otevřenou cestu? V jakém stavu je těch pět cest, po kterých k nám má přicházet Ježíšova pomoc v každodenním životě? Advent je krásné období, které nás volá, abychom se nad tím zamysleli a dali tyto cesty do pořádku. Bůh sám nás chce „urovnat“. Není ovšem snadný úkol, dát mu k tomu příležitost. Ale ta námaha a úsilí stojí za to, co nám to přinese.