Poklad

Text k zamyšlení u příležitosti 19. neděle v mezidobí | 7. srpna 2016

„Opatřte si měšce, které nezpuchřejí, poklad v nebi, kterého neubývá, kam se k němu zloděj nedostane a kde ho mol nerozežere.“

Kdybychom ze světa vymýtili veškerou zlodějnu, jeden zloděj vždy zůstane. Tento je nejhorší ze všech – je to smrt. Ta nás jednou obere o všechno, co jsme měli na světě rádi.

Zní to neutěšeně, ale v dnešním evangeliu nás Ježíš učí, jak vyzrát na tuto nemilosrdnou skutečnost. Má jasnou radu: „Opatřte si poklad v nebi. Konejte dobro, které bude zlatým písmem zapsáno do knihy vašeho života, která se otevře ve chvíli, kdy stanete před Boží tváří. O tento poklad vás nikdo nepřipraví. Skutky lásky, které vykonáte, se nikdy neztratí. Přinesou vám požehnání v tomto světě a jednou i odměnu v životě věčném.“ Vlídné slovo, milý úsměv, nezištná pomoc potřebnému. Nestojí nás skoro nic a přitom nám dláždí cestu do nebe. Jsou tyto skuty opravdu součástí našeho života?

„Kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“

Když se mluví o pokladech, myslí se tím nejen věci, ale často také osoby, které jsou blízké našemu srdci. Je krásné, když muž upřímně prohlásí: „Největší poklad mého života je moje žena a děti. Za nic na světě bych je nevyměnil.“ A když tak smýšlí i jeho žena, je to pak krásná rodina. Evangelium dnešní neděle nás však učí, že naše láska se nemá zastavit jen v našem blízkém okolí. Má přesáhnout pozemské hranice a vstoupit až do věčnosti. Jako jsme se naučili milovat své blízké, máme se naučit milovat i toho, který ač není na první pohled vidět, je nám nejbližším přítelem, který nás bezmezně miluje a chce naše štěstí. To je cíl našeho duchovního života. Kdo se k tomu dopracuje, má v nebi ten největší poklad. Má tam milujícího Otce, Přítele, Spasitele, který je silnější než smrt.

Poklad je vzácný ze dvou důvodů – tím prvním je jeho vlastní hodnota a tím druhým, co dává pokladu jeho cenu, je skutečnost, že je potřeba ho hledat a často i pracně dobývat. Čím nedostupnější je, tím více si ho vážíme, když ho získáme. Zlatokopové byli ochotni opustit všechno pohodlí a zajištění, žít ve velmi drsných podmínkách, riskovali svůj život, aby získali pár žlutých kamínků, které by jim zajistily budoucnost. A Ježíš nás učí, že máme být stejně horliví. Máme hledat největší poklad na světě a tím pokladem je milující náruč Boží. Kdo se v ní naučí spočívat tady na zemi, bude v ní jednou spokojeně přebývat i na věčnosti. Kdo učiní z Boha přítele a průvodce tady na světě, tomu bude Bůh přítelem a průvodcem i na věčnosti. Kéž se nám to podaří.