Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Pomáhat druhým ke spáse

Text k zamyšlení u příležitosti 7. neděle v mezidobí (Lk 6,27-38) | 24. února 2019

Minulou neděli jsme naslouchali Ježíšovým blahoslavenstvím a došli k závěru, že nás vede od úsilí jen o spokojený život do hlubokého osobního vztahu. Jen to, že budeme jeho dobrými učedníky, nám dá možnost jeho slova přijmout a pochopit. Dnes evangelium pokračuje řadou důležitých rad pro život.

Jednoho dne přišel za opatem člověk, který si stýskal: „V kostele vedle mě sedí obchodník, o kterém vím, že šidí míry a okrádá zákazníky. Když mu nepodám ruku, všichni se na mě budou dívat, jako na špatného křesťana, který nectí Ježíšova slova: „Buďte milosrdní a odpouštějte!“ Když mu ji podám, budu si připadat jako pokrytec, který se navenek usmívá, potřásá rukou, ale v duchu si myslí svoje. Co mám dělat?“ Opat se zamyslel a pravil: „Znám jednoho kněze, který když se loučí, říkává: „Měj se hezky a polepši se.“ Můžeš se tím inspirovat a říci svému sousedovi: „Pokoj tobě a polepši se.“ „A co když se rozzlobí?“ ptal se nejistě onen člověk. Opat se na něho povzbudivě podíval a pravil: „Tak mu pověz: ‚Proč se zlobíš? Každý se přece potřebuje neustále zlepšovat a představ si, že opat říká, že ti, které to uráží, se potřebují zlepšovat ze všech nejvíce.‘“

Od zlého člověka se nemáme odvracet a dělat, že neexistuje. Ani ho nemáme ve zlu podporovat tím, že se na něho usmíváme, a přitom jeho zlé jednání přehlížíme nebo dokonce schvalujeme. Ježíš nás hned první větou vyzývá: „Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.“

Milujte, prokazujte dobro, žehnejte, modlete se. Největší dobro prokážeme druhému, když mu pomůžeme ke spáse. A to tím, že když dělá něco zlého, tak ho s láskou napomeneme. Co to znamená napomínat s láskou? Napomínat ho ne proto, že na něho máme vztek, ale proto, aby byl osvobozen z moci zla a mohl začít nový život. Nevidět v něm jen zločince, který nám škodí, ale člověka, který je nemocný zlem a my mu můžeme pomoci k uzdravení tím, že mu ukážeme krásu dobra. K tomu mu máme žehnat a modlit se za něho, protože takové dílo se může zdařit jen s Boží pomocí. Abychom druhého přesvědčili, že to s ním myslíme dobře, je občas potřeba prokázat skutečné hrdinství a „nastavit mu druhou tvář“. A tady je důležité vědět, že bez opravdové lásky, bez touhy zachránit duši našeho protivníka, by se jednalo jen o prázdné gesto, které by se nakonec obrátilo proti nám.

Když tedy budeme jednat z lásky, modlit se a hrdinně snášet utrpení, dosáhneme vždy cíle? Obrátí se ti, kdo nám ubližují, a stanou se dobrými lidmi? To nám evangelium neslibuje. Ale říká, že Bůh to všechno vidí a pro všechny, kdo mu slouží, je připravena hojná odměna. A je dobré si čas od času připomenout, že lidé si špatné věci pamatují a dobré zapomínají, ale Bůh špatnosti kajícníkům odpouští a dobro nikdy nezapomíná, ale hojně odměňuje.

Na závěr si ještě můžeme říci, že není snadné pomáhat druhým, aby se nad sebou zamysleli a vydali po cestě dobra, ale také není snadné dovolit druhým, aby pomáhali nám. Protože i když se snažíme, děláme někdy chyby, ubližujeme druhým a někdy potřebujeme otevřít oči, abychom si to uvědomili. Učme se s láskou nejen napomínat, ale také napomenutí přijímat a zamýšlet se nad ním. Prokazujme milosrdenství, ale také si dobře všímejme milosrdenství, které nám prokazují jiní a buďme za něho vděční.

190 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *