Pramen lásky

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně – půlnoční (Lk 2,1-14) | 24. prosince 2017

Kostely po celém světě se dnes plní lidmi. Jsou zde pravidelní návštěvníci i mimořádní hosté. Tak vás chci zde ještě jednou všechny přivítat. Přicházíme, protože nás přitahuje oslava betlémských událostí. Jejich středem je svaté dítě. K němu přicházeli už před dvěma tisíci lety lidé všech stavů a národností. Od domácích pastýřů po krále z dalekých zemí. Přitahovalo učené i prosté, staré i mladé. Proč je tajemství Vánoc přitažlivější než cokoli jiného?

Protože jde o slavnost lásky. Protože každý člověk touží po lásce, která by byla nesobecká, věrná, odhodlaná k nejvyšším obětem a trvala navěky. A takovou lásku nám Ježíš přináší, nabízí a dává poznávat a zakoušet.

Všichni jsme byli stvořeni pro lásku. A jsme nešťastní, když se nám jí nedostává. Snažíme se ji najít, ale svět není zrovna místo, kde by byl lásky přebytek. Skutečná láska je velmi vzácná. A dnešní noc nám říká proč. Protože je velikým Božím darem. A budeme jí mít nedostatek, pokud ji u něj nezačneme hledat.

Ve světě je mnoho vzácný surovin, které lze těžit: třeba zlato, stříbro, diamanty. Jak ale těžit lásku? Láska je vzácnost, která má jediného původce. A tím je Bůh. A v duchu toho, co říkáme, můžeme říci, že Ježíš je tím dolem, kde lze tento poklad najít a přijmout. Jak?

Bůh nám říká: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“ To je jistá cesta k tomu, jak objevit a jak přijmout Boží lásku. Aby se tak stalo, je potřeba dobře rozumět slovu „poslouchejte“. Není ve významu „plňte rozkazy.“ Spíše mu máme rozumět jako Sant-Exupéry, který říká, že správně vidíme (poznáváme) jen srdcem. Díváme se pozorně na milovanou bytost a ptáme se svého nitra: „Co mohu udělat, abys byla šťastná?“ A když nalezneme odpověď, s chutí ji vykonáme, máme z toho radost, zakoušíme štěstí. A toto dívání se, naslouchání a konání, které nám přináší radost, můžeme nazvat láskou. Zdaleka nejde jen o nějaký pocit, ale o životní postoj.

A když nám Bůh dává Ježíše jako krásné, malé, bezbranné děťátko, jak nyní odpoví naše láska? Bůh nám dává příležitost, abychom na něho beze strachu pohlédli a nechali naslouchat a promlouvat své srdce. Kdo to dokáže, otevře si bránu k bezednému prameni Boží lásky. Ten má moc učinit náš život krásným uměleckým dílem.

Jsme tady lidé různého věku. Ale každý chceme dát svému životu smysl, každý ho chceme prožít co nejlépe. Chceme, aby tu po nás něco krásného, dobrého zůstalo? Naučme se naslouchat Boží lásce, která k nám přichází v Betlémském děťátku. Nejen dnes v noci, nejen o Vánocích. U betlémského dítěte začněme, nechejme rozeznít naše srdce, a s touto jeho láskou vstupujme i do každého dalšího dne našeho života.