Nám se narodil

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně – ve dne (Jan 1,1-18) | 25. prosince 2017

Vánoční čas je zajímavý tím, že odkrývá to, co bývá v běžném životě skryté. Dává nám intenzivně pocítit pravdu o nás a o našem vztahu s Bohem.

Lidé, kteří jsou Bohu otevření, jsou mu oddaní a milují ho, prožívají v tyto dny veliké štěstí, které se může násobit, když ho mohou prožívat s jinými věřícími. Čím blíž jsou Kristu, Božímu Synu v jesličkách, tím blíž jsou i sobě navzájem, radují se společně z pravdy a lásky.

Zároveň je tento čas chvílí, kdy na mnohé doléhá samota a smutek. A ty jsou tím horší, čím víc je člověk vzdálen od Boha a lidí jemu blízkých. Sledovat jejich štěstí a spokojenost je pro takového člověka velikým utrpením.

Když se Bůh stává člověkem, přichází, aby se radoval s radujícími a plakal s plačícími. Těší se z přítomnosti svých přátel a chce potěšit všechny, kdo jeho přátelství ještě nepoznali či o něho kvůli různým zkouškám, trápením, pokušením přišli, nebo se ho vzdali.

Ale i když jsme nevděční, Bůh nás nepřestává volat k sobě. Jeho Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Co nám Bůh skrze Krista říká? Člověče miluji tě. Záleží mi na tobě. Chci ti dát poznat a zakusit svoji lásku. Proto se ti stávám podobným. Od této chvíle si můžeme být blízkými přáteli. Ať jsi kdekoli, ať je tvé srdce v jakémkoli stavu, já tě miluji a chci ti být nablízku, chci ti dát svůj pokoj, radost, naději.

Uvědomil jsem si tuto pravdu na základě vyprávění jedné staré paní, která je upoutána na lůžko. Říkala: „Když jsem byla mladá a měla jsem velkou rodinu, byly Vánoce tím nejkrásnějším svátkem, na který jsem se vždy těšila. Teď jsem po většinu času sama, a tak je pro mě většina Vánočních svátku smutným stýskáním a vzpomínáním. Ale to skončí hned, jak si pustím v televizi či rádiu vánoční bohoslužby. V té chvíli mám zase radost z Boží blízkosti, z toho, že patřím do veliké rodiny věřících lidí a mohu být díky jejich zpěvům a modlitbám s nimi spojená a šťastná. Když slyším vánoční čtení, písně, kázání, jako bych se setkávala se starými známými a vzpomínala s nimi na kus společně prožitého života. Díky nim se rok od roku víc těším, až se s Ježíšem, Marií, Josefem a všemi dobrými lidmi jednou setkám tváří v tvář ve věčnosti. Když myslím na svět, jsou mé Vánoce smutné, ale když myslím na Ježíše, mění se můj smutek v takovou klidnou, tichou radost a je mi dobře.“

Kéž skrze dnešní slavnost opět o něco více dospějeme k poznání, kterého se někomu dostane až skrze utrpení, nemoc či samotu. Když dne budeme zpívat naši krásnou koledu Narodil se Kristus Pán, všimněme si slov: „Nám, nám narodil se.“ Je to Bůh, který se stal člověkem pro nás. A my ho můžeme jako jedna rodina takřka denně uvítat, přijmout, pozvat do svého domova. Čiňme tak, dokud můžeme. Kéž nám neuteče žádný den našeho života, aniž by byl korunován a zhodnocen Boží přítomností a blízkostí.