Prázdninové misie

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti sv. Petra a Pavla | 29. června 2014

Sv. Petr a Pavel – dnešní liturgie nám staví před oči tyto dva sloupy církve. Ale jsou to zároveň apoštolové. Apoštol znamená poslaný, to o našich světcích platí také dokonale. Jak rozsáhlé a namáhavé cesty podnikli bez dopravních prostředků a všech nám známých vymožeností. Zvláště u sv. Pavla si stačí vzít mapu těchto cest. Kam cestovali, za krásou přírody? Určitě také. Jejich hlavním motorem bylo vědomí toho, co mají, pokladu víry, který mohou přinést druhým. Všude kam přišli, ukazovali na sobě, jak žijí a mluví křesťané.

Je příznačné, že i nás čeká čas prázdnin, kdy se celé rodiny vydávají na cesty, dovolenou. Při takových dnech odpočinku klademe důraz na to, co si přivezeme, jaké zážitky, odpočatou mysl či památky z cest. Ale neméně důležité je i to, co po sobě zanecháme. Co zanecháme na těch, s nimiž se setkáme, se kterými budeme trávit čas. To, že spolu trávíme více času, nese riziko, že si časem možná půjdeme na nervy, ale také velkou příležitost být jeden druhému misionářem. Můžeme být misionáři tím, jak sami budeme jednat, rozhodovat se, mluvit… Několik příkladů ze života.

Maruška se pohádá s mladší sestřičkou a uhodí ji. Maminka na nic nečeká a přesně mířeným pohlavkem dodává váhu mravnímu ponaučení: „Aby sis zapamatovala, že se malé děti nemají bít.“

Jirka si zase odpykává trest za to, že lhal, když v tom někdo zazvoní. Tatínek ho posílá otevřít se slovy: „Kdyby to byl pan Novák, tak mu řekni, že nejsem doma!“

Nebo jiní rodiče rozdávají v neděli po snídani úkoly: „Než pojedeme na výlet, tatínek umyje auto, já připravím jídlo a, děcka, vy běžte zatím do kostela, aby se farář nezlobil.“

Darmo trestat, napomínat či přikazovat, když sami budeme zbabělí a neupřímní. Vychovávejme sami sebe před dětmi (sv. Jan Bosko). Poroučejme co nejméně, ale když už něco poručíte, pak na rozkazu trvejte. Sami buďme tou největší učebnicí křesťanského života i lásky. Správná poslušnost je z lásky, ta se počítá, to je skutek, který má před Bohem hodnotu. To jediné je křesťanů hodné.

Snažme se společně, abychom o těchto prázdninách byli jedni pro druhé apoštolové, nositelé pokladu víry.