Spravedlivý a milosrdný Bůh

Text k zamyšlení u příležitosti 22. neděle v mezidobí | 2. září 2012

V Písmu nacházíme na několika místech spojení „já jsem Hospodin, tvůj Bůh“. Proč Bible opisuje Boží jméno tímto způsobem? V hebrejském originále bychom nalezli slova Jahve a Elohim. Talmud o těchto jménech píše: Elohim (Bůh) je označení pro aspekt soudu a Jahve (Hospodin) pro aspekt milosrdenství. Toto Boží jméno chce tedy vystihnout důležitou pravdu: Náš Pán je milosrdný soudce. Odsuzuje nepravost, ale zároveň nabízí odpuštění. Je jako lékař odhaluje nemoc hříchu v celém jejím nebezpečí a nabízí léčbu pro záchranu života.

Lékem pro padlého člověka je sám Boží Syn Ježíš Kristus, obětní beránek, který snímá hříchy světa a každého z nás.Tento lék přijímáme ve křtu a pak pokaždé, když se v nás křestní milost obnovuje a posiluje – ve zpovědi a svatém přijímání. V raných časech křesťanství se uděloval křest ponořením pod hladinu vody. Mělo to symbolizovat, že člověk umírá starému, hříšnému způsobu života a rodí se pro nový život s Kristem. Toho se mu dostává skrze Ducha svatého, kterého symbolicky vdechl při vynoření nad hladinu. Tato symbolika přesně vystihuje, co hlásá Písmo: Když jste byli s Kristem ponořeni do jeho utrpení a smrti, spolu s ním také vstanete k věčnému životu.

Když vstupujeme do kostela, namáčíme ruku do svěcené vody a děláme kříž. Chceme si tím připomenout křest a vyznat dvě věci: Že chceme s Kristem umírat hříchu – vzdávat se toho co je zlé, i když nás to stojí odříkání a musíme občas pohřbít pokušení, které je líbivé jak předvolební kampaň. A druhá věc – chceme se rodit pro věčný život tím, že budeme hledat a konat skutečné dobro.

Na této cestě lidského snažení nám pomáhá Boží milost. Co to znamená? Kdyby byl člověk odkázán jen sám na sebe, museli bychom se učit jen z vlastních chyb. Což by bylo mnohdy zničující. Bůh ale svou milostí vychází člověku vstříc. Plně respektuje naši svobodu, nenutí nás, ale touží po našem svobodném souhlasu. Boží milost je jako světlo, které ozařuje cestu. Svým vnuknutím, svými přikázáními či moudrostí svého slova nabízí směr, abychom svou životní cestou prošli co nejschůdněji. Bez zbytečných ran.

Když tedy přemýšlíme nad celou Boží milostí, čím vším nám pomáhá, zjistíme, že vrcholem všeho je Ježíš sám. On nám tuto milost nejen zprostředkoval, on nám nejen ukazuje cestu a varuje před zlem. On sám nám dává příklad a touto cestou jde s námi. S námi nese naše každodenní kříže a raduje se z každého našeho vítězství. Když si toto uvědomíme, zůstaneme stát v němém úžasu. Pochopíme Boží lásku k nám. Ježíš je lék na naši slepotu, když nedokážeme rozeznat dobro od zla. On je lékem na naši slabost, když nedokážeme uskutečnit poznané dobro. On je tím, kdo nás zvedá, když padáme. On nás podpírá, abychom mohli jít dál. Dnes se mu znovu otevřeme a přijměme, co nám nabízí.