Jste návštěvník | Dnešních návštěv

Střídmost a střízlivost

Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle adventní | 11. prosince 2011

Narodili jsme se a žijeme uprostřed konzumní společnosti. Ta nás ovlivňuje a utváří. Když chceme vědět, jak moc jsme se stali konzumními lidmi, odpovězme si na otázku: „Z čeho jsem nešťastný?“

Jsi smutný, že jsi propásl úžasnou věc za akční cenu? Že jsi nesehnala to, co ti budou kolegyně v práci závidět? Že ti rodiče koupili málo nadupaný mobil? To jsou všechno problémy konzumního člověka.

Že se nás tyto věci netýkají? Jsou i jiné oblasti, kde se dá konzumovat. Vedle zboží jsou to zprávy, pomluvy, požitky, zábava. Jsme smutní, že nevíme, kde vzal soused na auto? Trápí nás, že jsme vypálili méně slivovice než loni? Že jsme nevydělali tolik, co kamarád či konkurence? I to jsou známky toho, že jsme konzumními lidmi.

Dalším znakem konzumních lidí jsou tzv. krmítka: tisk, rádio, televize, počítač. Jak dlouho se u nich dokážu krmit? A jaké je menu, které mi nabízí a které z nich přijímám? I to vypovídá o tom, jak na to jsem.

Jeden prostý venkovan si postěžoval na prasátko, které se snažil vykrmit: „Jen žere, ale nepřibývá.“ Ano, i konzumní člověk konzumuje – věci, zábavu, informace, jídlo, ale nerozvíjí se. Nestává se lepším, vzdělanějším, duchovnějším člověkem. Byť je hodně zaměstnaný, tak nepřemýšlí a nevytváří. Marní vzácný čas, který má na světě vyměřen a který se každou minutou krátí. Jak z toho ven? V tom se nám snaží pomoci dnešní druhé čtení.

Bratři! Stále se radujte. Bez přestání se modlete.

V dobré modlitbě máme možnost poznávat sebe a taky Boží plán s námi. Můžeme odhalit, jak nás konzum ohrožuje a získat sílu se mu postavit. V dobré modlitbě přichází hluboká vnitřní radost, kterou potřebujeme, abychom nemuseli hledat její ubohé karikatury ve světě.

Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu.

Děkováním se učíme všímat si Božích darů, radovat se z nich a usilovat o ně.

Tak to Bůh pro vás chce v Kristu Ježíši. Nezhášejte oheň Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte.

Symbolem Ducha svatého je holubice a ta bývá plachá. Snadno ji zažene rámus světského života, ve smršti reklam a pokušení snadno přeslechneme vnuknutí Ducha svatého a obtížně poznáváme skutečné dobro, které nám chce odhalit.

Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností.

Zlo má mnoho tváří a ta nejnebezpečnější je, když se tváří jako přítel, utěšitel a pomocník…  A to je pro konzumní společnost tak příznačné. Jediným pravým přítelem je Bůh, který má moc nás posvětit – učinit svatými. Svatý má radost z věčných hodnot, chce být krásný před Bohem a pro našeho Pána Ježíše Krista.

Sám Bůh pokoje kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolává, a on to také splní. (1 Sol 5,16-24)

K pochopení střídmého života nám může pomoci následující příběh, který vypráví o třech králích jdoucích do Betléma.

Když se vypravovali, řešili problém: „Jdeme najít nového velikého krále. Budou naše dary dost vzácné? Bude naše oblečení dost vznešené? Naši velbloudi dostatečně reprezentativní?“ Sehnali tedy nejčistší zlato, nechali ušít nejkrásnější šaty a koupili nejdražší velbloudy. Měli radost, jak to všechno krásně připravili. Přesto v nich hlodal červík strachu: „Pustí nás k němu, když budeme po dlouhé cestě zaprášení a utrmácení?“ A pak se objeví ve stáji a vidí batole na seně. Najednou se cítí se svými šaty, dary a velbloudy podivně a nepatřičně. Strach mají z toho, že všechny ty prosté lidi okolo jejich přepychové vybavení pohorší. A radost mají z prachu, který všechnu tu marnivou světskou krásu skrývá.

Střídmý člověk se nesrovnává se světem, ale s Bohem. Nezáleží, jak vypadáme před lidmi, ale jací jsme před Bohem. Co je v nás skryto. Opakem radosti z konzumu, z požívání, je radost z dávání, vytváření hodnot, vztahů, osobností, z usmiřování jednoho s druhým, z toho, že se sejdu s druhými ke společné modlitbě. Mít radost z toho, že se stávám vzdělaným, kulturním, duchovním, laskavým, milujícím člověkem. Že rostu v dobrém a mohu druhé obdarovat a obohatit krásou, kterou uchovávám ve svém nitru.

823 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *