Živé Boží slovo
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle v mezidobí (Lk 1,1-4;4,14-21) | 27. ledna 2019
Jednou jsem navštívil knihkupectví, kde prodávali také několik vydání Bible. K mému velkému překvapení ji ale zařadili do regálu s nadpisem Sci-fi a fantasy. Ano, jsou lidé, pro které četba Písma svatého může znamenat cestu do bájných a vysněných světů. Ale my dnes vidíme Ježíše, který otevírá svitek s textem proroka Izaiáše a slavnostně deklaruje, že toto slovo je pravda, která se nyní na něm naplnila.
Máme dnes Bibli v různých překladech a jiném formátu, ale jde vždy o pravdu, kterou nám o sobě zjevil Bůh. Ve spolupráci s lidským pisatelem nám dává text, díky kterému můžeme Boha nejen poznávat, ale i vstupovat do rozhovoru s ním. Nejdokonaleji pak prostřednictvím Nového Zákona.
Skrze Bibli nám Bůh ukazuje svoji tvář a rozmlouvá s námi. Jak se ale do jeho tváře můžeme zadívat? Bible je jako studánka, ve které se zrcadlí nebe. Jen když je hladina čistá a klidná, vidíme v ní nezkreslený obraz nebeské skutečnosti. Proto i četba Písma svatého vyžaduje čas, zklidnění a čisté srdce.
Bibli můžeme také přirovnat k rozhledně, díky které můžeme spatřit souvislosti, které jsou v běžném životě skryté a nepochopitelné. Aby se nám to podařilo, musíme nejprve chtít, vzbudit touhu. Překonat lenost. Sundat růžové i černé brýle naivních ideálů a předsudků. A nakonec s pokorou přijmout rady zkušených, kteří nám umožní biblickým textům lépe porozumět. Nebojme se tedy číst Bibli spolu se studiem dalších komentářů.
Řekli jsme si, že četbou Bible můžeme Boha nejen poznávat, ale i vstoupit do rozhovoru s ním. Do rozhovoru, který se týká mne a Boha. Každého z nás dnes a tady. Bible je živým slovem, skrze které Bůh řeší konkrétní životní situace a rozpoložení.
U svátosti smíření opat vyslechl kajícnici, a pak otevřel Bibli a začal si v ní číst. Žena se dotčeně ozvala: „Jak vidím, tak vás vůbec nezajímá, co jsem vám řekla!“ Opat se na ni podíval a pravil: „Milá paní, to víte, že mě zajímá, co jste říkala, ale ještě mnohem víc mě zajímá, co na vaše vyznání říká Bůh.“
Bible není jen knihou v domácí knihovničce nebo v knihkupectví. Bible je živé Boží slovo, které nám může ve správnou chvíli zjevit Boží vůli, osvobodit od strachu, obejmout v našem smutku… Je to cesta, kterou k nám Bůh může přicházet, když budeme chtít. Je však třeba ji číst ne jako román, ale s pomocí Ducha Svatého. Vždy začněme četbou evangelií. Ale nebojme se otevřít její jakoukoli část. Nevytrhávejme věty, ale čtěme souvislosti dané kapitoly. Vždy ale berme tuto četbu jako modlitbu – rozhovor. Kdy se na jedné straně ptáme a na druhé nám Bůh odpovídá.
Přeji nám všem, ať je naše znalost Písma naší znalostí Krista (viz sv. Jeroným), ať je knihou (či aplikací), která je vždy po ruce, ať je pro nás místem, kde se zrcadlí nebeské skutečnosti a nabízí pohled do životních souvislostí. Kéž je cestou, po které k nám Bůh může denně přicházet a rozmlouvat s námi.
Napsat komentář