Život Ježíšova učedníka
Text k zamyšlení (zvláště pro vycházející školní mládež) u příležitosti 13. neděle v mezidobí | 30. června 2013
V dnešním evangeliu slyšíme dvě věci. Když Ježíšovi učedníci dostali vztek na Samařany, kteří je odmítli přijmout ve své vesnici, a chtěli sjednat silou spravedlnost, byli pokáráni. Na druhou stranu jsou zde lidé, kteří chtějí být Ježíšovými učedníky, ale ne hned, až za určitých podmínek… a právě tito učedníci dostávají jasnou odpověď, že pokud se nerozhodnou jednoznačně a velkoryse, nejsou pro Boží království způsobilí. Kdybychom tyto dva výroky promítli do sebe dostaneme životně důležitou „rovnici“: žít plně život Ježíšova učedníka = být milosrdný a shovívavý k druhým a náročný sám na sebe.
Toto zdaleka není jen o povolání ke kněžství, i když tam to platí o to více. Ježíšovým učedníkem je každý pokřtěný. Když přicházejí někteří zájemci za Ježíšem, vidíme, že jim „nemaže med kolem úst“. Neplatí zde ono přísloví: „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.“ Na rovinu jim říká, že on sám nemá, kam by hlavu položil. I nám říká narovinu: „To že jsi křesťanem neznamená vyřešení všech tvých problémů, ale to, že nikdy nebudeš sám.“ Přesto jako Tvůrce vesmíru a náš Vykupitel má právo, abychom mu zcela jednoznačně důvěřovali. Když si to uvědomíme, tak přece není možné nechat čekat toho, bez něhož bychom zde vůbec nebyli. A on navíc touží po člověku absolutní láskou… jako ženich po nevěstě. A přece být přítelem Tvůrce vesmíru není zrovna málo.
A přesto. Když se mu vyhýbáme, když se ohlížíme a rozmýšlíme, když se vymlouváme a necháváme ho čekat… netrestá a nezavrhuje. Jen stále čeká, stále velice něžně a tiše připomíná, že jsme od něho vzešli a k němu se zase vrátíme. A že už nyní chce s námi zakoušet přátelství.
Jak nám říká svatý Pavel. Jsme stvořeni ke svobodě. Ne, abychom se svobodně vrhali do otroctví vlastních zálib, vlastních plánů, trendů tohoto světa, ale žili šťastně podle pravdy, kterou nám ukázal sám Boží Syn.
Milí přátelé, neříkám vám tady nějakou svou teorii, ale chci ukázat na pravdu, která ve svém základu nepodléhá trendům společnosti, ale je již dva tisíce let neměnně hlásána. Přeji každému z vás, abyste svou svobodu, která každému byla dána, využili pro šťastný život. A každému pokřtěnému, aby dokázal stále odhodlaněji odpovídat na Boží pozvání k přátelství. On své přátelství již nabídl.
Napsat komentář