Radujte se a jásejte

Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle velikonoční | 15. dubna 2018

Svatý otec vydal 9. dubna 2018 apoštolskou exhortaci s názvem Gaudete et exsultate (Radujte se a jásejte; její pracovní překlad naleznete na webu české sekce Vatikánského rozhlasu). Vybízí nás v ní, abychom byli svatými a radostnými svědky Ježíše Krista. Připomíná, že ke svatosti jsou povoláni členové každého životního stavu, tedy kněží, řeholníci i laici. Píše, že světec není ten, kdo nikdy nezhřešil, ale ten, kdo hřích poznal, přiznal, litoval a prosil o odpuštění. A také připomíná, že ke svatosti patří radost.

Někteří lidé si však postesknou: „Jak se můžeme radovat, když je ve světě tolik nespravedlnosti, násilí a válek? To všechno jsou přece smutné věci.“ To je pravda, ale také, jak nám vyplývá ze všech velikonočních úryvků z evangelií, je zde s námi Ježíš, který vstal z mrtvých a žije. A stejně, jako byl se svými učedníky, posílá nám svého Svatého Ducha, abychom ani my nebyli sami. Tedy i my se máme z jeho blízkosti radovat.

Jeden kněz dal dětem za úkol namalovat učedníky, jak se setkávali se Zmrtvýchvstalým. A hned vedle, jak se s ním setkáváme my. Měly si vzpomenout na chvíle, kdy zakusily Ježíšovu blízkost a pomoc. A pak o tom povyprávět. A jaké bylo jejich svědectví? Některé vzpomínaly, jak se ocitly v nějaké svízelné situaci a obrátily se v modlitbě k Ježíšovi. A dostalo se jim pomoci. Některé něco ztratily, a po modlitbě to našly. Jiné v modlitbě získaly klid před zkouškami. Další zakusily Ježíšovu pomoc při plnění různých úkolů nebo ve chvíli, kdy se cítily opuštěné a nešťastné. Po modlitbě se jejich smutky změnily v pokoj a radost. Kéž by i naše děti mohly zažít stejnou zkušenost.

A to je i velikonoční přání papeže Františka. Abychom nalezli radost ze života s Ježíšem, který je živý. Abychom se k němu s důvěrou obraceli v nejrůznějších potřebách. Ať už sami, v rodině či ve společenství. Všichni jsme povoláni ke svatosti. A i když pohled na svět kolem nás může být smutný až beznadějný, můžeme mít v sobě radost. Jeho radost, kterou nás on sám může naplnit.

A když se nám podaří s Ježíšem žít, nenechávejme si to pro sebe, dělme se o to s ostatními. Buďme jeho zvěstovateli, tak jako učedníci v evangeliu. I když jeho přítomnost není viditelná, mohou ji vidět na nás ti, co jsou kolem. Kéž se staneme svým radostným příkladem povzbuzením pro ostatní, jak tomu bylo i v prvotní církvi.