Společný pastýřský list biskupů
Vážení rodiče, sestry a bratři,
na konci školního roku je vhodná příležitost poděkovat Pánu Bohu za děti, které svěřil do naší péče, za učitele, kteří usilují o jejich výchovu, včetně obětavých katechetů a kněží. Když apoštolové posílali maminky s dětmi pryč, aby Pána Ježíše neobtěžovaly, řekl jim Ježíš: Nechte maličké přijíti ke mně, neboť takovým patří Boží království. Mezi maličké zajisté patří nejen ti šestiletí, ale třeba i šestnáctiletí. Ježíš se raduje z blízkosti všech, všichni jsme Božími dětmi a rodiče mají důležitý úkol: prosit Pána Boha o pomoc při výchově svých dětí a umožnit, aby Pán Ježíš mohl v jejich rodině konat své dílo.
Přísliby těm, kteří ctí Nejsvětější Srdce Ježíšovo
U příležitosti slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (v pátek 12. června 2015) chceme připomenout Spasitelovy přísliby těm, kteří uctívají Jeho Nejsvětější Srdce. Na tato přislíbení přijatá skrze sv. Markétu Marii Alacoque, chceme odkázat zvláště naše mladé a ty, kteří letos začali přijímat Krista v eucharistii:
Slavnost Seslání Ducha svatého – oslava života
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Seslání Ducha svatého | 24. května 2015
Jde o jeden ze tří největších křesťanských svátků. Jeden kněz se proto ptal svých farníků, co o této slavnosti ví. Přišel za skupinou mužů, kteří jsou každou neděli v kostele a zeptal se: „Co byste řekli o Slavnosti Ducha svatého?“ A dočkal se odpovědi: „No, naši otcové říkali: Na Svatý Duch, do vody buch.“ A víc z nich nedostal. Zeptal se dětí v náboženství a ty mu řekly, že na Svatého Ducha se jezdí na pouť. To pana faráře potěšilo. Radost ho však přešla, když se zeptal: „A proč se tam jezdí?“ A děti mu vysvětlily: „Protože jsou tam kolotoče!“ Nakonec se zeptal ještě žen a ty mu vyložily, že po Svatém Duchu se mění plachty na oltáři. Tak vnímali jeho farníci tuto velikou slavnost. A jak ji vnímáme my?
Ježíš – nejvzácnější host
Text k zamyšlení u příležitosti 7. neděle velikonoční | 17. května 2015
Promluva 4/4 v rámci tématu Eucharistie.
Chcete žít navěky? Ano, život v plnosti, život, který není ohrožen smrtí, je vnitřní touhou každého člověka. Každý člověk touží po věčnosti, protože pro věčný život jsme byli stvořeni. Lidé se tedy různým způsobem ptají: „Jak dosáhnu věčného života?“ A Pán Ježíš dává tuto odpověď: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky… Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den“ (Jan 6,51 a 54).
Svatodušní novéna
Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Poprvé se takto před letnicemi modlili Ježíšovi učedníci spolu se ženami, s Ježíšovou Matkou Marií a s Ježíšovými příbuznými (srov. Sk 1,14). Přizvěme tedy i Pannu Marii, aby se modlila s námi o nové letnice v našem životě a v životě církve.
Ať už v rodině, ve společenství, s přáteli či sami si udělejme čas a využijme texty k rozjímání od P. Vojtěcha Kodeta nebo se alespoň pomodleme svatodušní hymnus (Přijď, Tvůrce Duchu svatý nebo Přijď, ó Duchu přesvatý), popř. každý den přidejme ke své osobní modlitbě desátek růžence (který Ducha svatého seslal).
Kristus je tu pro nás
Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle velikonoční | 10. května 2015
Promluva 3/4 v rámci tématu Eucharistie.
Milé děti, milí rodiče, drazí bratři a sestry,
minule jsme probírali zázračná znamení, kterými Bůh pomáhá naší víře. Dnes se ptejme, proč to dělá. Už v Písmu svatém Ježíš dělal zázraky. Ne proto, aby se před lidmi předváděl nebo se nad nimi povyšoval, ale aby jim pomáhal a přiváděl je k poznání Boha Otce.
Bůh pomáhá naší víře
Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle velikonoční | 3. května 2015
Promluva 2/4 v rámci tématu Eucharistie.
Minulou neděli jsme si řekli, že ke svatému přijímání může jít ten, kdo věří, že se při mši svaté z chleba a vína stává Tělo a Krev Pána Ježíše. Věřit ale, že se ve svátosti eucharistie můžeme setkat s Bohem, není vždy snadné.
Ježíš uprostřed nás
Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle velikonoční | 26. dubna 2015
Promluva 1/4 v rámci tématu Eucharistie.
Jsme zde, na mši svaté. Proč? Protože jsme věřící. Věříme, že je zde Ježíš s námi. První křesťané nepouštěli na mši svatou hned tak každého. Věděli, že to je největší tajemství na světě. Kdo chtěl být na mši svaté, musel se nejprve důkladně připravit. A taková příprava trvala někdy i několik let. My jí říkáme katechumenát. Potom byl takový člověk pokřtěn a teprve po křtu mohl přistoupit ke slavení mše svaté.
Eucharistie a evangelizace
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle velikonoční | 19. dubna 2015
Zpracováno na základě materiálů vydaných k přípravě na Národní eucharistický kongres.
„Host do domu, Bůh do domu,“ říká jedno staré přísloví. Jsou národy, které si velmi považují každého, koho mohou doma pohostit. Z takového světa vychází i Bible, která klade velký důraz na pohostinnost a společné jídlo. Zvláště to platí o velikonočních událostech. Zdá se, že zjevení Zmrtvýchvstalého Krista je s jídlem dokonce bytostně spojeno. Jen díky jídlu učedníci svého Mistra konečně poznávají a zbavují se strachu. Znamená to, že Ježíš svým přátelům musel být už dříve velmi blízký právě při společném jídle.
Setkání se vzkříšeným Ježíšem
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle velikonoční | 12. dubna 2015
Jak už jsme mnohokrát tady zmiňovali, problém dnešní doby je, že se člověk často vzdaluje od světa, ze kterého povstal, a je pohlcován světem, který si vytvořil. Zapomíná, že je dítětem Božím, a stává se opuštěným – nešťastným sirotkem. Proč tomu tak je? Někdy pro světské radosti, jindy pro starosti. Někdy lidé pro radosti světa na Boha zapomenou, jindy pro zklamání na Boha zanevřou.
Nové komentáře