Jsem Bůh, který přináší spásu
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně (Lk 3,15-16.21-22) | 13. ledna 2019
Když Jan křtil u Jordánu, byl pro všechny přítomné hlavní postavou. Za ním přicházeli. Ježíš byl jen jeden z mnoha lidí v zástupu. To se mění ve chvíli, kdy Ježíš vystupuje z vody. Nastává mimořádná chvíle, kdy se z nebe ozve hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn…“ a na Ježíše sestoupí Duch svatý. Co nám tento okamžik říká?
Plamen víry a lásky
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Zjevení Páně (Mt 2,1-12) | 6. ledna 2019
Když se například v britské královské rodině narodí dítě, přijedou reportéři z celého světa a celá planeta během několika minut ví, co se událo. Když se narodí Boží Syn, dozví se to pár pastýřů a mudrci z východu. Pokud se nad tím zamyslíme, může nás napadnout otázka: „Nestala se někde chyba? Největší událost v dějinách lidstva, narození Božího Syna, proběhla takřka bez povšimnutí. Proč přišel Bůh mezi nás tak skrytým a skromným způsobem?“
Hledat, chránit a hlásat
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Matky Boží, Panny Marie (Lk 2,16-21) | 1. ledna 2019
Všechny vás vítám na prahu nového roku. Včera jsme se ohlíželi zpět, hodnotili, děkovali i prosili. Dnes na základě vědomí všech Božích darů a díků za ně, chce pokračovat v prosbě za to, aby nastávající rok byl dobrý. V souvislosti s dnešním dnem se skloňují ve všech pádech nová předsevzetí. Viděl jsem takový kreslený vtip, kde na prvním obrázku sedí za stolem muž, dívá se na sklenku a říká: „V tomto roce nebudu pít.“ Na dalším se dívá na cigaretu a říká: „V tomto roce nebudu kouřit.“ Potom hledí na televizi a říká: „A na televizi se koukat taky nebudu.“ Nakonec sedí za stolem, hlavu zabořenou do dlaní a povídá: „Co já vlastně v tom novém roce budu dělat?“
Hledat ztracené dary
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Svaté Rodiny (Lk 2,41-52) | 30. prosince 2018
Bůh dal Josefovi a Marii vznešené povolání – starat se o Ježíše a ochraňovat ho. A když se jim ztratí, s bolestí ho hledají. Co když se stane něco dítěti, které jim svěřil sám Bůh? Každý, kdo někdy hlídal děti svých přátel, si dovede představit, jak jim asi bylo. Ale jejich bolestné hledání se promění v radost.
Pastýřský list Vánoce 2018
Odkazujeme na web Arcidiecéze olomoucké.
Jak jsme ztratili s Adventem i Vánoce
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně – ve dne (Jan 1,1-18) | 25. prosince 2018
Jedna maminka si stěžovala: „To je hrozné, pomalu od dušiček se mě moje malá každý den ptá, kdy už budou Vánoce.“ A kamarádka ji odpověděla: „Divíš se? Už dva měsíce všude svítí vánoční ozdoby a hulákají koledy. Moje prateta je z toho tak popletená, že už mi dvakrát usmažila kapra a nachystala dárky. No, už aby ten blázinec byl za námi.“
Tichá noc
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně – půlnoční (Lk 2,1-14) | 24. prosince 2018
Je to dnes přesně 200 let, kdy se poprvé zpívala koleda, která nás provází dnešní nocí – Tichá noc. Zve nás, volá nás, abychom vstali a přišli se ohřát ke svaté rodině. Podobně jako dnes, i před dvěma sty lety muselo být v kostelíku v Oberndorfu u Salzburgu chladno. A nám je jasné, že se tam lidé nešli do kostela ohřát na těle, ale na duši. Co takové ohřívání obnáší?
Být dobrým Božím poslem
Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle adventní (Lk 1,39-45) | 23. prosince 2018
V evangeliu čteme o radostném setkání žen, které prožily s Bohem velké a krásné věci. Těší se z víry a společně oslavují Boha. Možná si povzdechneme: „Ty se mají. Kéž bychom i my na sobě zakusili Boží moc a mohli se setkávat s lidmi plnými radosti a lásky.“ Ale realita je jiná. Místo radosti ze sdílení víry, prožíváme často zklamání ze setkání se slabostí a hříšností svou i druhých. Proč i dva tisíce let po narození Krista není svět prostoupen radostí z víry? A co s tím dělat? Odpovězme si příběhem.
Jásej, zaplesej, raduj se a vesel
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle adventní (Lk 3,10-18) | 16. prosince 2018
V hodině náboženství se jeden kněz zeptal dětí, jak prožili radostnou neděli. Přihlásil se chlapec a spustil: „No, dopoledne jsme museli na mši, ale pak už to bylo jenom lepší. Na oběd jsme se tak přejedli, že jsme pak dvě hodiny spali. Odpoledne táta vyrazil do hospody, máma s kamarádkama na kafe a nákupy, sestra se spolužačkama za zábavou, a já mohl v klidu hrát na počítači hry. Takže, pane faráři, u nás dobrý. My jsme to prožili radostně, přesně tak, jak si to Pán Bůh přeje.“ Není divu, že kněz jenom zalapal po dechu. Zdržel se komentáře a rozhodl se, že příští kázání bude o křesťanské radosti. Z čeho se má tedy křesťan radovat?
Poušť
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle adventní (Lk 3,1-6) | 9. prosince 2018
Když se řekne poušť, představíme si většinou rovnou, mírně zvlněnou písečnou pláň. Ale poušť ve Svaté zemi je plná vysokých kopců a hlubokých proláklin. Není to žádná rovinka vybízející k pohodlné procházce, ale nehostinná pustina, kterou se dá projít jen s vypětím všech sil.
Videoklip písně Kráčí
do soutěže
Velehradská kamera 2013
Vítězný příspěvek
v soutěži
Velehradská kamera 2012
Nové komentáře