Pastýřský list pro první neděli postní 2014
Drazí bratři a sestry, milé děti,
už máme za sebou několik měsíců Roku rodiny. Pokud jste přijali mou adventní výzvu, udělali jste v rodinách společnou zkušenost s modlitbou, se společným otevřením se Bohu. O Vánocích jsme přidali cvičení vzájemné lásky. Modlitba nás otevírá pro Boha a Boží láska, kterou si navzájem darujeme, umožňuje zkušenost Boží blízkosti, radostnou vánoční atmosféru po celý rok. Nyní jsme vstoupili do doby velkého postu, kterým se připravujeme na Velikonoce, na dar vykoupení.
Poselství papeže Františka k postní době
Na webu Tiskového střediska ČBK je uvedeno poselství papeže Františka k letošní postní době, jehož mottem jsou slova sv. Pavla: „Stal se chudým, abychom zbohatli z jeho chudoby.“ Můžete si také stáhnout celý list v pdf.
Lze být dokonalým?
Text k zamyšlení u příležitosti 7. neděle v mezidobí | 23. února 2014
Když dobře nasloucháme slovům dnešního evangelia, slyšíme o velké výzvě. První výzva nás chce nasměrovat k přechodu od starozákonního smýšlení ke smýšlení Nového Zákona. Spravedlnost nespočívá v tom, že naservíruji stejnou dávku zlého tomu, kdo se proti mně provinil. Odplatou zlým a zlé se zlo množí. Odpuštěním se tento svět uzdravuje. Druhá výzva nás vede k lásce. Lásce k nepřátelům. Není vyšší spravedlnosti než to, že provinilce svěřím do rukou Boha. Ne kvůli Božímu trestu, ale proto, že jen Bůh může všechny okolnosti správně posoudit. Nemluvě o tom, že přání Božího požehnání komukoli z našich nepřátel přináší požehnání i nám samotným. Podtrženo sečteno: jsme zváni k dokonalosti. Boží dokonalosti.
Rozhodnout se pro přátelství s Bohem
Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle v mezidobí | 16. února 2014
Největším problémem, který lidé ve svém životě řeší, je problém zla. Setkáváme se s ním na každém kroku. Jednak je to zlo přirozené – nemoc, bolest, smrt. S tím se ještě nějak smířit dokážeme. Jsou to následky prvotního hříchu. Dědictví, které nás vzdálilo od Boha. Pak je zlo horší – mravní, kdy se sami lidé dopouštějí zla. Utiskování, okrádání, křivdy či zabíjení. S takovým jednáním se neumíme smířit. Vnucuje se tedy otázka: Proč to Bůh dopouští? Proč tomu nezabrání? Dnešní první čtení praví, že „Bůh je všemohoucí a všechno vidí, zná každý lidský skutek.“ Zná tento svět skrz naskrz. Zná minulost, přítomnost i budoucnost. Celý příspěvek
Být solí země
Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle v mezidobí | 9. února 2014
Ježíš nás v dnešním evangeliu nazývá solí země a světlem světa. Co tím myslí? Co vlastně znamená být solí země?
Svátek světla, mateřství a zasvěceného života
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Uvedení Páně do chrámu | 2. února 2014
Hromnice jsou svátek, kdy vidíme Josefa a Pannu Marii, jak přináší dítě Ježíše do Jeruzalémského chrámu. Je to svátek světla, svátek mateřství i zasvěceného života.
Povolání rybářů
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle v mezidobí | 26. ledna 2014
Asi všichni známe pohádku o zlaté rybce. Existuje však i příběh o zlatém rybáři.
Zlatý rybář stojí na břehu jezera plného špinavé vody. Nahodí a uloví rybku. Ta je z toho celá ustrašená a ptá se: „Sníš mě?“ „Ne,“ odpovídá rybář. „Tak mě prodáš?“ „Neprodám tě.“ „No a co se mnou tedy bude? „Přenesu tě do velikého krásného moře, kde můžeš navěky šťastně žit.“ „A co za to budeš chtít?“ „Mou odměnou bude radost, že jsem ti pomohl, že jsem tě zachránil.“
Jednota křesťanů
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle v mezidobí | 19. ledna 2014
Co lidi nejvíc sjednocuje? Společný cíl. A co nejvíc rozděluje? Společné vlastnictví. Pro nás křesťany je cílem nebe. Když na ně myslíme, tak jsme schopni se sjednotit. Společným vlastnictvím je pozemská církev, tu žijeme ve farnosti. V té jsme schopni se pohádat. Má-li tedy církev, farnost žít v pokoji, je potřeba neustále myslet na nebe (cíl našeho života) a na Boha, který jediný je svatý.
Křest Páně
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně | 12. ledna 2014
Svátek Křtu Páně se slaví vždy v poslední vánoční neděli slavnostním způsobem. Ježíš přichází k Jordánu a je od Jana pokřtěn. Ponoří se pod hladinu a vystupuje na břeh. A právě tímto ponořením pro Ježíše vše začíná. Otvírají se nebesa a Bůh v tu chvíli zjevuje: „Toto je můj milovaný Syn.“ A Ježíš to od té chvíle stále zjevuje. Tím, jak se modlí, co učí, co koná, hlásá: „Jsem Boží Syn, jsem Mesiáš a přišel jsem vás zachránit před zlem, hříchem a smrtí. Přišel jsem vám zjevit Boha – Otce, abyste se mohli stát Božími dětmi.“
Světlo svítí v temnotě
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle po Narození Páně | 5. ledna 2014
Když se mluví o Slovu – Kristu jako o světle, míní se tím obvykle, že díky Kristu poznáváme Boží tajemství, která do jeho příchodu byla skryta; a Kristus je zjevil – osvětlil. To je pohled teologa.
Zajímavý ale může být i pohled fyzika. Ten by mohl říci: „Světlo je záření o různých vlnových délkách.“ Některé jeho vlnové délky vidíme jako barvy, jiné, kterým říkáme infračervené, cítíme jako teplo a třetí – ultrafialové ani nevidíme, ani necítíme, ale časem se na nás projeví opálením.
Videoklip písně Kráčí
do soutěže
Velehradská kamera 2013
Vítězný příspěvek
v soutěži
Velehradská kamera 2012
Nové komentáře