Slovo biskupů k beatifikaci františkánských mučedníků
Milé sestry, milí bratři,
letos v květnu papež Benedikt XVI. podepsal dekret o mučednictví čtrnácti františkánů, Bedřicha Bachsteina a druhů, zabitých 15. února 1611 v klášteře Panny Marie Sněžné v Praze. Tím oficiálně otevřel cestu k jejich blahořečení, které proběhne v pražské katedrále 13. října tohoto roku.
Tento završující se proces blahořečení čtrnácti umučených bratří, přestože u nás dosud nevešel v obecnou známost, nese v sobě některé rysy zasluhující pozornost. Není to jen 400 let dlouhé čekání a několikeré přerušení procesu zapříčiněné dějinnými, zvláště politickými okolnostmi. Patří sem i samotné blahořečení. Kdybychom pátrali v minulosti našich zemí a hledali srovnání, museli bychom se vrátit až do období Rakouska-Uherska. Nejbližší podobnou událostí bylo totiž blahořečení Zdislavy z Lemberka papežem Piem X. roku 1907.
Trpící „Boží služebník“
Text k zamyšlení u příležitosti 24. neděle v mezidobí | 16. září 2012
Když se řekne královský služebník, vybavíme si nějakého zdatného rytíře na krásném koni v plné zbroji nebo dobře živeného lokaje v hedvábném kabátci. Bůh, král světa a celého vesmíru, má také své služebníky. Mnohé ale překvapí, jak vypadají a jak se jim vede. Názorná ukázka zazněla v prvním čtení: „Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.“
Chudoba srdce
Text k zamyšlení u příležitosti 23. neděle v mezidobí | 9. září 2012
V evangeliích nacházíme příběh o mladíkovi, který se chlubí tím, že zachovává všechna přikázání a vede bezúhonný život. Když se Ježíše zeptá, co by měl ještě udělat pro svou spásu, dostane odpověď: „Jdi prodej všechno co máš a následuj mne.“ Mladíkovi se to zdá příliš tvrdé a od Ježíše odchází. Nato Ježíš vysloví důležitou větu: „Snáze projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“
Spravedlivý a milosrdný Bůh
Text k zamyšlení u příležitosti 22. neděle v mezidobí | 2. září 2012
V Písmu nacházíme na několika místech spojení „já jsem Hospodin, tvůj Bůh“. Proč Bible opisuje Boží jméno tímto způsobem? V hebrejském originále bychom nalezli slova Jahve a Elohim. Talmud o těchto jménech píše: Elohim (Bůh) je označení pro aspekt soudu a Jahve (Hospodin) pro aspekt milosrdenství. Toto Boží jméno chce tedy vystihnout důležitou pravdu: Náš Pán je milosrdný soudce. Odsuzuje nepravost, ale zároveň nabízí odpuštění. Je jako lékař odhaluje nemoc hříchu v celém jejím nebezpečí a nabízí léčbu pro záchranu života.
Svátost manželství
Text k zamyšlení u příležitosti 21. neděle v mezidobí | 26. srpna 2012
Po každé svatbě vyprovázím novomanžely až k prahu hlavního vchodu a tam jim připomínám, že stojí nikoli v cíli, ale na startovní čáře života. Vstup do manželství není cíl lidského snažení (jak předesílají mnohé lidové zvyky – např. chomout), ale vyjití na společnou cestu. Manželství je způsob, jak život prožít. A ne ledajaký. Manželství je od počátku stvoření v Božím plánu pro člověka.
Zpěv v liturgii
Text k zamyšlení u příležitosti 20. neděle v mezidobí | 19. srpna 2012
Do dnešního tématu nás mohou uvést hned dvě krásné myšlenky.
„Kdo zpívá, dvakrát se modlí.“
„Kdo miluje, zpívá“ (sv. Augustin).
Bůh je náš Otec
Text k zamyšlení u příležitosti 19. neděle v mezidobí | 12. srpna 2012
Vstupní modlitba: Všemohoucí, věčný Bože, tys nám poslal Ducha svého Syna a přijal jsi nás za vlastní; a proto k tobě smíme volat jako k Otci: upevni, co jsi v nás započal, abychom se mohli ujmout zaslíbeného dědictví.
Povolání člověka
Text k zamyšlení u příležitosti 18. neděle v mezidobí | 5. srpna 2012
Vstupní modlitba: Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali…
Každý člověk má nějaké povolání. Podle svých schopností a nadání se věnujeme různým činnostem. Ale existuje jedno povolání, které máme všichni společné. Odpověď, jaké je to povolání, nabízí píseň, ve které se zpívá: „Je krásné být Božím dítětem a v Bohu svého otce mít…“ Být Božím dítětem, k tomu volá Bůh každou lidskou bytost.
Bůh je nejvyšší pravda, dobro a krása
Text k zamyšlení u příležitosti 17. neděle v mezidobí | 29. července 2012
Jednou se mniši ptali svého opata: „Jaký je Bůh? Jak si ho máme představit?“ On jim odpověděl: „Najděte pravdivého, dobrého, laskavého, prostě člověka těch nejlepších vlastností, vše vynásobte milionem a můžete mít představu o tom, jaký je Bůh…“
S lhostejností nebo z povinnosti
Zde uvedený článek vyšel ve farním časopise Jákob – prázdninové vydání 2011. Jelikož jde o aktuální téma, nabízíme jej k zamyšlení i na tomto místě.
Bývalo zvykem, že před pohřbem přicházeli pozůstalí, aby se smířili kvůli matce, některému z prarodičů… s Bohem. Z nejrůznějších příčin však tato praxe opadá a pozůstalí jen přihlížejí bez větší účasti samotnému pohřbu. Co s tím? Zpovídat se proto, že se to před pohřbem dělá nebo to lhostejně vynechat? Chyba by byla v obou případech. Je špatně něco dělat kvůli okolí, jen proto, abych vypadal dobře u druhých a je ještě horší přistoupit k tak velkým věcem lhostejně – nepřijat svátosti vůbec.
Videoklip písně Kráčí
do soutěže
Velehradská kamera 2013
Vítězný příspěvek
v soutěži
Velehradská kamera 2012
Nové komentáře